•1•

51 3 2
                                    

Vzbudil mě zvuk známého a otravného budíku který mi počína dneškem zvoní každý den kromě víkendu v 7:30

Budík jsem vypl a ještě chvilku se převaloval v posteli, tedy aspoň pro mě to chvilka byla...

Po nějáké době jsem si sedl na postel a podíval se na hodiny které ukazovali.. 7:45?

"co?!" vyjekl jsem když jsem si všiml kolik je hodin
První den školy a já nestíhám

Sakra!

Co nejrychleji jsem vstal z postele a převlékl se vzal školní tašku a proběhl skrz obývák ke dveřím od
bytu

Máma už tu nebyla což je dobře protože by mi jinak určitě vnutila snídani na kterou už ale fakt čas nemám

Vyběhl jsem z bytu a běžel přímo do školy

Do své třídy jsem přiběhl okolo 7:55 což bylo tak akorát protože nováčci měli přijít do tříd o 5 minut dřív

Sedl jsem si na poslední volné místo které bylo v zádu u okna
Připravil jsem si na hodinu a čekal až škola začne

------------------------------------------------------

Škola už skončila a já si ze své lavice uklízel učení zpátky do tašky

"Hej deku!"  
ozval se mě známí hlas

Podíval jsem se před sebe a všiml si kachana

"A-ahoj kachane" jenom prohodit s ním pohled bylo těžké natož ho pozdravit

"sice jsi se na AU dostal ale nepočítej s tím že se tady udržíš nijak dlouho"
Rekl s nenávistným pohledem v očích

Já se to snažil ignorovat a co nejrychlejš se vypařit někam pryč.

Po tom co jsem se úspěšně vrátil s jeho dohledu jsem si šel odnést věci do skříňky

Na moji smůlu jsem ho tam zase potkal, horší je že máme skříňky vedle sebe takže jsem tam celou dobu stál napnutý jako nijaky provázek

Celou dobu to vypadalo že si mě nevšiml ale aby odešel musel kolem mě projít a to už bych musel být snad neviditelný aby si mě nevšiml

Když kolem mě přicházel podíval se na mě naštvaně tak že jsem upustil učebnice a on se tomu začal jen jako blbec smát při tom když pokračoval v cestě

Chvilku jsem nevěděl co říct nebo dělat takže jsem tam stál jako tvrdý y

Po chvilce jsem ucítil jak mi něčí ruka klepala na rameno

Podíval jsem se o něco výš před sebe a všiml si že předemnou stojí o něco vyšší kluk s červeno bílimi vlasy

"Něco ti spadlo" řekl s poměrně klidným hlasem a podal mi učebnice které posbíral

Já už né tak klidným hlasem odpověděl "d-děkuju"

Přišlo mi že ho od někud znám ale nevěděl jsem odkud

Vzal jsem si učebnice které jsem dal do skříňky a následně šel domů

Celou cestu jsem přemýšlel od kud bych ho mohl znát

-----------------------------------------------------

Čauky tohle je můj první pokus k napsání knihy na wattpad <3

Omlouvám se že je první kapitola kratší ale snad se vám bude líbit

Kdyby byl o knížku velký zájem tak se pokusím druhou část vydat ještě dneska 💕

Zatím byee💕🌹

TodoDeku opravdu je to správné? Kde žijí příběhy. Začni objevovat