,,Prásk!" zavřeli se dveře. Vlezla jsem do chodby a sundala si boty. Ty jsem si koupila dnes po cestě ze školy. Zaujala mě jejich krásná džínově modrá barva a po vyzkoušení jsem je tam už proste nemohla nechat. ,,Nesu kolínka a barevné vrtule pro Adama" zařvala jsem trochu více, než bylo asi potřeba, ale jen proto, abych nalákala bráchu. Mamka vařila k večeři rajskou omáčku. Adam byl v jídle vybíravý. Nejedl jiné těstoviny než jeho oblíbené barevné zeleninové. A já kvůli nim musela do obchodu.
,,Policie začala vyšetřovat případ třicetileté ženy, která dnes ráno spáchala sebevraždu, podle dostupných informací by se mělo jednat o matku zavražděné Jany K. Teprve tříletá holčička byla brutálně zavražděna minulý měsíc a její vrah policii stále uniká," přečetl Petr. ,,To je opravdová tragédie, chudák manžel, doufám, že vraha brzo chytnou, pojď to ochutnat." Usmála se máma na Petra a podala mu lžíci. Ten se zvedl z gauče a přešel do kuchyně. Po cestě se na mě usmál. Nebyl to můj táta, jen táta Adama. Já toho svého neznala, věděla jsem o něm jen pár informací a ani jsem ho nehledala. Nechyběl mi. Petr byl milý a tak jsem byla ráda, že je mamka šťastná.
