Ta jedna kapitola s ponožkami a lekvtary

967 53 21
                                    

Příjezdy do Bradavic byly vždy vzrušující. Pokaždé, když Remus vystoupil z vlaku, objalo ho příjemné prostředí a krásná atmosféra jeho milované školy čar a kouzel. Ale malém se do ní tenhle rok nepodíval. Byla to vlastně docela náhoda, že je stále tady.

Letos je to již šestý rok, co měl Náměsíčník to štěstí, a stále mohl jet se svými přáteli kočárem, který dokonce ani nepotřebuje koně. Ale mezi studenty koluje fáma, že ho táhnou nějaká černá stvoření.

Prázdniny pro něj nebyly jednoduché. Prožívat si to co on, nikdo by to neměl jednoduché. O tom ale zbytek Pobertů neměl ani ponětí. Nevidí to. Nikdy to neviděli.

...

,,Slyšíš mě?" Remuse někdo vzal zezadu za rameno, a škubnutím ho otočil k sobě.

,,Slyšel jsi co jsem říkal?" James Potter zopakoval svou otázku. Kulaté brýle mu spadly na nos, a on si je musel ukazováčkem postrčit opět blíž k očím.

,,Ne," přiznal Remus a očima zaměřil jeho obtloustlého kamaráda Petera, který stál na chodbě ještě kousek opodál. Ten ale jen pokrčil rameny na znamení, že též neví, která momentálně bije.

,,Jsme tu první den, a ty už jsi zas myšlenkami jinde." James zvedl oči v sloup. ,,Ptal jsem se, jestli nevíš, kam se vypařil Tichošlápek."

,,To nevim," řekl popravdě Remus, jelikož to opravdu netušil.

Tichošlápek je přezdívka pro Siriuse. Čtvrtého člena jejich party. Jenže ten, se furt honí za holkami. Ty mu jeho přízeň vrací z veliké většiny zpět. Aby taky ne. Sirius oplýval velice přirozenou krásou, měl delší černé vlasy, a šedé oči jako ranní mlha. Občas si nechával narůst vousy, ale z nějakých nepochopitelných důvodů, si je po týdnu zas oholil.

Vlastně všichni měli své přezdívky. James byl Dvanácterák, jelikož jeho podoba jakožto zvěromág je jelen. A jelen je i jeho patron.

Remus byl Náměsíčník. Přezdívku mu dali James a Sirius, když se domákli, že je vlkodlak. A že to byl nejdřív docela oříšek. Ale jizvy po škrábancích na obličeji, jim přeci jen nakonec napověděly správně.

Tichošlápku říkali Siriusovi proto, že jeho podoba jakožto zvěromág je černý pes, který má tlapy tiché jako myška. No a také proto, že se vždy dokáže někde objevit asi tak stejně nenápadně, jako se odněkud vypařit.

Peter byl Červíček. Když se poprvé všichni proměnili ve svou zvířecí podobu, mysleli si, že všichni budou nějaká velká zvířata. Ale Peter se proměnil v krysu. No a kluci začali vtipkovat, že si nejdřív mysleli, že se proměnil v červa nebo co.

...

Ve velké síni nebylo nic extra nového, až na novou učitelku Jasnovidectví. Při starém zůstaly i ložnice, do kterých se naši zatím jen tři přátelé přesunuli hned, jak jen ředitel školy zavelel. Každý se skoro až automaticky rozešel ke své posteli, kde si začal vybalovat.

Remus si na noční stolek položil malou krabičku, která se ale pod kouzlem Extencion, začala rázem zvětšovat do původní velikosti. Jamesovi a Peterovi vrtalo hlavou, proč to má na stole, a však na nic se neptali.

Za chvíli se do místnosti přihnal Sirius.

,,Kam jsi zmizel? Hned po příjezdu kočárem ses někam vypařil," spustil na něj James. Tichošlápek se jen ušklíbl a začal si vytahovat čisté ponožky z kufru.

,,Byl jsem s Lainey v záhonech. Mám úplně promáčené ponožky!"

...

The blue gramophone « Wolfstar » ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat