Měsíc na táboře

35.kapitola

Letošní Vánoce jsme prožili klidně a konečně jako opravdová rodina... No, a teď je tu Silvestr...

" Vstávej Lukasi, máme spoustu práce. " třesu s Lukasem. Ten jen otevře oko, podívá se na mě, ale otočí se na druhý bok a spí dál. " To zase budu všechno chystat sama? " zeptám se uraženě. Když nic neříká, vykašlu se na to a chci odejít, on mě ale rychle chytne za ruku a stáhne k sobě na postel. " Tak chvíli počkej princezno." řekne a políbí mě. " No dobře, ale ať ti to netrvá celý den. " on se jen uchechtne a vstane z postele. Dojde si pro oblečení a následně se do něj obleče. Neubráním se tomu, abych na něj přitom nezírala. Na to jeho vypracované tělo a svaly. On si toho nejspíš všimne, protože řekne...
" Hele, já vím, že jsem sexy, ale dávej bacha, ať si neposlintáš postel." začne se smát a já jen protočím oči.
Pořád Lukase popoháním, jelikož máme opravdu spoustu práce. Děláme dnes velkou párty, kde budou všichni naši kamarádi, včetně z tábora. Hrozně se na ně těším. Neviděla jsem je od tábora. Po tomto mém přemýšlení konečně Lukas promluví...
" Tak můžeme princezno. " řekne, vezme mě za ruku a společně jdeme dolů do kuchyně, kde už jsou přípravy v plném proudu.
Pozdravíme se s mamkou a Sofi a jdeme se nasnídat.

" Mio? Mohla bys mi prosím potom pomoct s přípravou jídla? Vím, že tvoje chlebíčky jsou ty nejlepší. "
trošku se začervenám a odpovím...
" Jasně mami, ráda. "... " To si nechám líbit, chlebíčky miluju, tak se snaž Mio." poškádlí mě Lukas. Já ho jen bouchnu do ramene, ale taky se zasměju. " No Lukasi, moc se nesměj, pro tebe mám taky práci. Pomož prosím Sofi s výzdobou. Čeká na tebe v obýváku. " řekne mamka a hodí po Lukasovi girlandu. Ten to tak tak chytí a zakroutí očima. " Však už jdu Tris. " řekne se smíchem v hlase a odejde za Sofi. Musím se usmát nad tím, jak se za těch pár týdnů tak dobře zkamarádili. Ale je to skvělý.

Z pohledu Lukase :

Neochotně jdu tedy za Sofi, která má vedle sebe tunu různých dekorací. Protočím očima nad tím, že to budeme dělat celej den a zeptám se, co mám dělat. " Pověs někde tady tu girlandu prosím, když už ji držíš. " řekne. " Vím, že tě to nebaví a akorát to nechceš mámě říkat, ale udělej aspoň tu girlandu a můžeš jít. " řekne mi Sofi. " Hele jo, je to nuda, ale nebudeš to přece všechno dělat sama, pomůžu ti. " jen se usměje, pohladí mě po rameni a jdeme dělat každý své.

Mám Sofi moc rád, je to taková zvětšená kopie Mii. Hlavně je to holka, která Miu zná asi nejlépe, proto se jí svěřuju snad se vším ohledně Mii a ani tentokrát to není vyjímka. " Hele Sofi, můžu mít dotaz? Ale nikomu to prosím zatím neříkej. " tazávě se na mě podívá.
" Jasně, povídej, o co jde? "
" Dneska bych chtěl Miu požádat o ruku. " ona jen vyvalí oči. " Myslíš, že je to správný krok? Známe se jen pár měsíců, ale už teď vím, že je to holka, se kterou chci strávit zbytek života. " začnou jí slzet oči a jen mě obejme. " Lukasi to je úžasný. Čekáte spolu chlapečka a milujete se. Proč čekat? " dá mi pusu na tvář a odtáhne se. " Jej promiň, nechala jsem se trochu unést. " řekne nesměle. " Ne to nevadí a děkuju, že jsi mi pomohla. "... " A mohla bych ten prstýnek vidět? " zeptá se.
" Jasně, ale musíš jít se mnou nahoru. " ona jen kývne, protože už stejně máme výzdobu v obýváku hotovou. Jdeme okolo kuchyně, kde vidím svoji princeznu, jak se snaží, aby každý ten chlebíček byl perfektní. Usměju se nad tím, že jsem se rozhodl správně. Je to prostě ta pravá. Přistoupím k ní, zezadu jí obejmu a řeknu... " Jde ti to báječně princezno. Úplně se mi zbíhají sliny. " ona se jen otočí, dá mi pusu a usměje se. " Ty to máš samozřejmě taky úžasný Tris. " řeknu jí, když akorát dodělavá sušenky. " Nebuď takovej gentleman Lukasi. " zasměje se Tris. " Já vždycky. " zasměju se a jdu za Sofi nahoru. Vejdu do Miinýho pokoje a vytáhnu z mých věci malou krabičku.
" Tak tady je. " řeknu a otevřu ji.
" Panebože Lukasi, ten je nádhernej.
Určitě se jí bude líbit. " ... " Díky Sofi, taky se mi hrozně líbil. "
Je to prstýnek z pravého stříbra a uprostřed je malý decentní diamantík.