The blue gramophone « Wolfstar » ✔️

Ta jedna kapitola s Remusovým přiznáním

,,Uděláme to teda dneska?"

,,Já ti nevím Jamesi, co když nás nachytají?"

,,Ale, nebuď srab! Tichošlápku, ty do toho jdeš, že jo?"

,,Si piš!"

A nějak takhle začala jejich další lumpárna.

Všichni tři se vydali do učebny, kde učí profesor Binns, a to Dějiny čar a kouzel. Nikdo tam zrovna nebyl, což se klukům velmi hodilo.

Sebou měli kýbl, ve kterém se ukrývalo něco velice prapodivného.

,,Jak to tu rozházíme?" Siriusova otázka byla na místě, protože se už nikomu na to nechtělo sahat znovu.

,,Mám nápad! Ale udělá to hluk, takže musíme zdrhat," řekl James, a položil kýbl doprostřed místnosti. Pak šli všichni tři za dveře, jen Potter strčil hlavu a ruku zpátky do místnosti.

,,Bombarda!" Prásk! Kýbl explodoval, a celou místnost pokryl sliz a žabí mozečky. Jak se předpokládalo, hluk to udělalo slušný, a tak se naše trojice dala hned na úprk. Slyšeli už jen naštvané kroky Arguse Filche, jejich školníka.

Tříčlenná skupina výtržníků se rozhodla, že poběží na ošetřovnu, jelikož se tam stále zdržoval jejich kamarád.

Zabouchli za sebou dveře, a všichni tři rychle oddychovali.

,,Co to má znamenat?" Remus byl značně zmaten, jelikož se nejen lekl, ale i se pocintal čajem.

,,Mozečky! Všude byly," přes všechen ten smích dokázal Náměsíčník rozluštit jen opravdu málo slov.

,,Co to melete?"

,,Žabí mozečky! To se děje. To byla dobrá kravina," řekl Peter trochu rozhořčeně, ale sám se nemohl přestat tlemit.

...

Když Remuse konečně pustili, měl toho hodně co dohánět. Nikdo mu ale nevěnoval žádnou zvláštní pozornost. Jako by si nikdo ani nevšiml, že tu nebyl.

Po škole sebou flákl na postel se slovy, že nehodlá nic dělat. Nikdo mu to nevymlouval, jen Sirius byl trochu proti, jelikož čekal, že od něj bude moci opsat úkol z Jasnovidectví.

,,Nezahrajem si něco?" zeptal se James, když bylo v jejich pokoji hrobové ticho.

,,Podle toho co," odpověděl Remus a otočil stránku ve své knížce.

,,Pravda nebo úkol," navrh Sirius. Peter protočil očima a nacpal si do pusy další čokoládové bonbóny.

,,Už zas?" Remus nebyl s tímto návrhem spokojen, ale bylo teprve nějakých šest hodin, a oni se mohli unudit k smrti.

Takže se nakonec hrálo.

,,Pravda nebo úkol Jamesi?"

,,Úkol."

,,Dej si na hlavu Červíčkovi spodky." Sirius se v dávání úkolů vyžíval. I přes následný protest neodstoupil, ani úkol nezjednodušil. Tak to Dvanácterák přeci jen udělal, a modlil se, aby se o tom nikdy nemluvili před lidmi.

,,Pravda nebo úkol?" James nasměroval svůj pohled na Náměsíčníka, který se zatím náramně bavil.

,,Pravda."

,,Měl jsi už svou první pusu?"

,,Blbče. Vždyť vy víte že ne," naštval se Remus, a hodil po Potterovi botu.

Na řadě byl Červíček. Ten si vybral taky pravdu.

,,Co jsi doopravdy dělal včera, když jsi nám tvrdil, že si jdeš procvičit kouzla?"