Mezi Siriusem a Remusem to bylo poslední dva týdny napjaté. Jistě že se James nic nedozvěděl, ale jak on, tak Peter byli zmatení, proč spolu teď ti dva tolik nemluví.
Sirius se začal stýkat s Amber, studentkou Havraspáru. Náměsíčník se uzavřel do sebe a s nikým si moc nepovídal. Až na Lily.
,,Nemluvím teď se Siriusem. Nebo spíš on semnou. Myslí si, že my dva spolu něco máme. A jelikož je James jeho nejlepší kámoš, asi to nevzal moc dobře." Při jednom studeném, přesto však slunečném odpoledni seděli Remus a Lily pod velkým stromem. Měli spolu hodiny Věštění z čísel, ale kvůli rozmnoženým tlustočervům, kteří pronikli do hradu, jim dnes tento předmět odpadl.
,,To je absurdní. Ale určitě se zas usmíříte. Nikdy jste nikdo z vaší partičky nebyli rozhádaní dlouho." Lily se na něj usmála a tím mu dodala jakousi jistotu. ,,Poslyš, James má o mně opravdu velký zájem, co?" podívala se na své ruce, které si nyní mnula lehkou nervozitou.
,,To má. Pořád o tobě hezky mluví. Není tak špatný jak si myslíš. Umí být opravdu hodný. Líbíš se mu už dlouho. Heh... teď už chápu, proč se Sirius tak zlobí."
,,Možná bych s ním mohla jít do Prasinek," odpověděla. Náměsíčník se na ní tázavě podíval.
,,Se Siriusem?"
,,Ne, s Jamesem. Já nevím. Mám ohledně něj smíšené pocity. Ale když o něm mluvíš takhle, tak bych mu přeci jen mohla dát šanci. Já fakt nevím Remusi. Na druhou stranu, tím by se i srovnalo tohle celé se Siriusem." Lily se na něj zas usmála. Remus kývl hlavou a podíval se do učebnice, aby si zopakoval už po třetí, co před chvílí četl.
...
,,KLUCI!" Bylo brzy ráno dalšího dne, a celým pokojem se rozlehl křik Jamese Pottera, který nyní skákal na posteli a v ruce svíral polštář.
,,A dost Pottere! Je tak pět ráno! Přísahám že tě zabiju," řekl naštvaně Sirius a přikryl si hlavu svým polštářem. James k němu přišel, následně mu ho z hlavy sundal a pro jistotu ho s ním i dvakrát flákl.
To už byli vzhůru všichni, včetně jejich dvou nebohých spolubydlů, kteří měli veliké nutkání prohodit Pottera oknem.
,,Ona řekla ano! Lily Evansová a já, půjdeme tento víkend spolu do Prasinek!"
,,Cože?" Sirius se rychle posadil a musel tuto informaci řádně vstřebat. Pak koukl na Remuse a ten mu věnoval malý polo úsměv, který byl ale také velice ovlivněn tím, v jakou to nekřesťanskou hodinu je jejich milý kamarád vyrušil ze spánku.
,,Takže ti to vyšlo." Červíček nevěděl jak jinak přispět do konverzace, tak řekl první věc, co mu jeho momentálně né moc fungující mozek zvládl vyprodukovat. Doufal tak, že bude moct ještě dospat.
...
Sirius a Remus se začali bavit tak nějak přirozeně rychle. Jejich první téma byl samozřejmě James, který se choval jak desetiletý kluk, co právě dostal svou vysněnou hračku.
,,Promiň za to v té knihovně. Jsme v pohodě že ano?" Tichošlápek po obědě vyhledal Remuse, aby se mu mohl omluvit.
,,Jo, určitě," odpověděl Náměsíčník a mávl nad tím rukou.
,,A teď mi pověz, o čem jste se bavili."
,,Promiň, ale ne."
ČTEŠ
The blue gramophone « Wolfstar » ✔️
FanfictionOsm vteřin. Těch zpropadených osm vteřin. ,,Ty závěsy bych zapálil," konstatoval Tichošlápek a pak se převalil na bok, aby viděl Náměsíčníkovi do tváře. ,,Proč?" ,,Já nevím, něco mi říká, že by to bylo uklidňující." Letos je to již šestý rok, co mě...