Vysněný svět || Dramione, Scorpius, FF ✅

13. Kapitola

Když se Hermiona pomalu začala probouzet, uslyšela Dracův tichý hlas a usmála se, když si vzpomněla na předchozí den a na to, co se mezi nimi stalo. I když stále nebylo jisté, zda se věci vrátí do pořádku, ale přinejmenším vykročili správným směrem. Byla si jistá, že s trochou času a trpělivosti se jim podaří obnovit jejich manželství a stát se zase šťastnou rodinou.

Hermiona stále se zavřenýma očima a se spokojeným pocitem poslouchala hlas svého bývalého manžela. Teprve když si uvědomila, že leží, si vzpomněla na to, že usnula na židli, tudíž by neměla ležet v pohodlné posteli.

Přemýšlela, co se děje. Pokusila se otevřít oči, ale zjistila, že je to velmi obtížné. Ve snaze nepropadnout panice se přestala snažit otevřít oči a soustředila se na poslech Dracova hlasu. Možná kdyby dokázala rozpoznat, co říká, zjistila by, co se děje.

Hermioně trvalo několik minut, než se stoprocentně dokázala soustředit na Dracovův hlas, ale když slyšela, co říká, vůbec jí to nedávalo smysl. Četl příběh o dracích, což bylo velmi podivné. Ten příběh znala nazpaměť, neboť jej téměř každý večer četla Scorpiusovi. Byl to totiž jeho nejoblíbenější příběh. Nechápala však, proč Draco četl jejich osmiletému synovi knihu, kterou mu četla, když byl batole.

Byla ještě zmatenější, když Draco dočetl příběh a promluvil na Scorpiuse. A zmatení stále rostlo, když mu Scorpius odpověděl. Vůbec totiž nezněl jako osmiletý chlapec. Hermiona ihned poznala ten rozdíl mezi tím, jak její syn mluvil jako osmiletý, a tím, jak mluvil, když byl batole.

„Můžu teď já vyprávět příběh mamince?" zeptal se Scorpius Draca.

„Samozřejmě, že můžeš," odpověděl Draco.

Když Hermiona ucítila na posteli pohyb a o několik sekund později ucítila, jak se k ní přitulilo drobné tělíčko, pokusila se znovu otevřít oči. Stále se jí to však nedařilo.

Slyšela, jak Scorpius začíná vyprávět a ihned poznala příběh o tučňákovi, který chtěl létat z jedné jeho obrázkových knih. Ke svým obrázkovým knihám často vymýšlel desítky různých příběhů, ale některé příběhy patřily k jeho oblíbeným a opakoval je stále dokola, což právě dělal i s příběhem, který jí teď vyprávěl.

Hermiona byla frustrovaná z neschopnosti otevřít oči a zjistit, co se děje, a proto zoufale zasténala. Scorpius okamžitě přestal mluvit a ona ucítila jeho malou ručku na její tváři.

„Mami!" zvolal Scorpius radostně. „Tati, maminka vydává zvuky!"

„Ano, Scorpiusi, slyšel jsem to," vydechl Draco a Hermiona cítila, jak ji její manžel chytil za ruku a naklonil se nad ni. „Hermiono, slyšíš mě?"

Hermiona se pokusila odpovědět, ale vydala ze sebe jen další zasténání.

„V pořádku, lásko, vím, že je to těžké," řekl jí Draco tiše, když ji hladil po vlasech. „Scorpius a já jsme tady s tebou."

Hermiona se přestala pokoušet otevřít oči. Místo toho jen tiše ležela a užívala si pocit, jak jí Dracovy prsty pročesávají vlasy, zatímco Scorpiusova malá ručička ji hladila po tváři. Asi po deseti minutách se pokusila znovu otevřít oči a tentokrát se jí to konečně podařilo.

Během několika sekund si uvědomila, co vidí. Malého, téměř tříletého Scorpiuse, který seděl na posteli vedle ní, zatímco Draco stál a nakláněl se nad ní. Všimla si Dracových zarudlých očí a tmavých kruhů pod nimi. Vypadal, jako by před malou chvíli brečel a taky, jakoby toho v poslední době moc nenaspal, nemluvě o tom, že byl ještě bledší než obvykle.