Jen strach a sobectví

Kapitola 15 - Nevěřit nikomu

„Ten Malfoy je normální pitomec!" rozkřikl se Blaise, když vpadl do společenské místnosti. Dočkal se hromadného souhlasného mručení, ke kterému se Ava musela chtě nechtě přidat.

Celý famfrpálový tým vypadal, že svého chytače, který se na ně vykašlal, umlátí košťaty. Jejich první zápas sezony byl jednoduše fiasko. Nebylo divu, že jim trvalo skoro dvě hodiny vyhrabat se ze šaten.

„Já se snažil," zavyl Harper na konci skupinky.

„Ty ses hlavně neměl nechat uplatit, ty debile!" zasyčel na něj Nott a svou brankářskou výbavu odhodil na nejbližší stůl. „Jsi záložní chytač, Malfoy má být na hřišti!"

„Nabídl mi sto galeonů!"

„Takže sto galeonů je ti milejších než vítězství nad Nebelvírem?!" zavrčel dopáleně Zabini. „Běž a řekni to Snapeovi, protože tohle jde na tvoje triko!"

„Jako kdybyste vy Weasleyho prostřelili!"

„Neshazuj to na nás," zasyčel Urquhart. „A kde je vůbec ten blonďatý kretén? Kde máš bráchu, Malfoyová?"

„Doufám, že pod drnem," zabručela, aniž by zvedla hlavu od učebnice přeměňování.

„To já taky!" zaprskal Zabini. „A jestli tam ještě není, klidně mu pomůžu! Viděl někdo z vás Malfoye?!"

„Mám pocit, že jsem ho naposledy viděla po obědě," zamyslela se Pansy. „Místo do sklepení šel někam nahoru po schodech, ale kam, to nemám ponětí."

„Překvapuje mě, že to neví tady dvojče," pronesl posměšně Vaisey a zamířil k Avě.

„Nejsme dvojčata a ty to moc dobře víš."

„Pravda," s úšklebkem pronesl a opřel se o stůl tak, že se nahýbal k jejímu uchu. „Vím to. A právě proto, že nejste dvojčata, seš píchatelná. I když seš jenom bastard..."

Ava strnula: „Prosím?"

„Šel bych do tebe," trhl rameny. „Jako jednorázovka pro zlepšení dne ujdeš."

„Sundej ze mě tu ruku," výhrůžně zasyčela, když ji Vaisey zezadu objal a zabloudil k výstřihu.

„No tak, Malfoyová, nikdo jiný by si o tebe neopřel ani koště. Netvař se, že..."

„Relampagare!"

Z Aviny borové hůlky namířené do Vaiseyho hrudi vystřelil blesk. Zmijozel se za hromové rány proletěl společenskou místností, až narazil do protější zdi a bezvládně se sesunul k zemi.

V hrobovém tichu, kdy na ni všichni vytřeštěně zírali, sjela hrozivým pohledem všechny přítomné. Tohle bylo v Bradavicích poprvé, kdy na svou obranu vypálila kletbu, a zjevně dosáhla kýženého výsledku. Relampagare byla v podstatě neškodná kletba, oběť pouze na nějakých pět minut omráčila, ale s tím bleskem a ohlušující ránou byla nejen zatraceně efektivní.

„Ještě někdo má problém?" zavrčela, hůlku v pohotovostní poloze, připravená okamžitě vyslat další kletbu.

Nepřekvapivě nikdo ani neceknul, pouze Pansy obdivně protáhla: „Hustý."

Avinu kletbu slyšel celý hrad včetně Draca, i když se snažil tvářit, že ve škole vůbec není. Věděl, že se před večerkou bude muset vrátit, ale v tu chvíli si užíval samotu.

Bylo to už pár týdnů, co se poprvé dostal do Komnaty nejvyšší potřeby a našel dvojče rozplývavé skříně, kterou si rezervoval u Borgina a Burkese, o němž mluvil Montague. Tím ale veškeré jeho úspěchy končily.