Když Hermiona vyšla z krbu, konečně cítila klid. Konečně dorazila zpět do domu, který milovala a který tak dobře znala. Všechno bylo přesně tak, jak si pamatovala.
Poté, co se ráno probudila, přišel lékouzelník Jones, aby Hermionu zkontroloval a odpoledne byla konečně propuštěna z nemocnice a tak zamířila se svým manželem a synem konečně domů.
„Vítej zase doma, drahá,“ usmál se na svou ženu Draco a mávnutím hůlky poslal Hermioninu tašku s věcmi nahoru do ložnice. Poté přešel k Hermioně, která leknutím vypískla, když ji zvedl do své náruče a jako nevěstu ji nesl do obývacího pokoje.
„Zvládla bych to klidně po svých," zasmála se Hermiona. „Hodláš kolem mě skákat nonstop, že?“
„Samozřejmě." Draco se vší vážností přikývl. „Nechci, aby se ti zase něco stalo. Nemáš ani ponětí, jak děsivé bylo přijít domů a vidět tě ležet pod schody v kaluži krve. Na malou chvíli jsem si myslel, že jsem tě navždy ztratil.“
„Ale neztratil," řekla Hermiona, když ji Draco položil na pohovku. „Jsem přímo tady," široce se na něj usmála.
Draco své ženě úsměv opětoval. „Ano, jsi. A udělám všechno proto, aby se něco takového už neopakovalo.“
Hermiona věděla, že stát se může kdykoliv cokoliv a že někdy se tomu zkrátka zabránit nedá, ale rozhodla se, že bude snazší se s Dracem nehádat a tak se rozhlédla po místnosti. Obývací pokoj byl mnohem hezčí než ten v její falešné realitě a ona byla spokojená, když viděla, že jejich svatební fotka je stále na svém místě nad krbem.
Draco poté neustále běhal po domě a ujišťoval se, že je všude uklizeno a že je připraveno spoustu občerstvení, neboť nejbližší přátelé a rodina měli přijít, aby navštívili Hermionu, která se usadila do rohu pohovky tak, aby na všechny dobře viděla. Scorpius vylezl na pohovku za svou mámou a přitulil se k ní, zatímco Draco pokračoval v povyku.
„Draco, měl by sis na chvíli sednou a odpočinout si,“ řekla Hermiona po deseti minutách, co její manžel nepřestával bláznit. „Vím, že tu bude spoustu lidí, ale nečekáme na královskou rodinu nebo tak něco. Nemusíš kvůli tomu dělat takový povyk.“
Blonďák se zastavil a nakonec přikývl. Ale když se chystal poslechnout svoji ženu a usadit se na chvíli do křesla, domem se rozezněl zvonek. Hermiona byla dost zmatená zvukem zvonku, jelikož si myslela, že všichni použijí letaxovou síť. Zdálo se však, že Draca to ani v nejmenším nepřekvapilo a zamířil ke vchodovým dveřím. Hermiona poté zaslechla na chodbě tiché hlasy, ale netušila, kdo přišel, dokud do obývacího pokoje nevstoupili její rodiče.
„Mami, tati,“ vydechla Hermiona překvapeně při pohledu na její rodiče. „Co tady děláte? Jak to, že nejste v Austrálii?“
„Nechtěli jsme tam zůstat, když jsi byla v nemocnici,“ odpověděla Jean, když objala svou dceru a posadila se vedle ní.
„Draco nás kontaktoval a zařídil, abychom přicestovali, když se ti to stalo,“ vysvětlil Richard, také objal svou dceru a usadil se vedle své ženy.
„Jsem tak ráda, že vás vidím,“ řekla Hermiona a znovu objala oba rodiče, tolik jí chyběli. „Kde jste bydleli?“
„Byli jsme v hotelu,“ odpověděla Jean. „Draco se nabídl, že můžeme zůstat tady, ale nechtěli jsme se vnucovat.“
„Říkal jsem vám přece, že by mi to nevadilo,“ řekl Draco, než se vydal uvařit čaj.
„Jsem vážně nadšená, že jste tady,“ řekla Hermiona s úsměvem. „Jak dlouho zůstanete?"
ČTEŠ
Vysněný svět || Dramione, Scorpius, FF ✅
FanficMěl hlídat svého syna Scorpiuse, aby se jeho manželka mohla vydat na nákupy se svojí nejlepší přítelkyní a mohla si tak na chvíli od všeho odpočinout. Jenže plán se změnil kvůli údajně důležité pracovní schůzce a tak musel odejít do práce i přes pr...
