Den za dnem se střídá,
V mojí hrudi prázdná díra,
Pomalu mě pouští víra,
Že se ve mně zvedne síla.
Síla všechno překonat,
A ne jen pořád stonat,
Konečně začít konat,
Klubko smutku rozmotat.
Rozmotat všechny uzle,
Ze kterých je mi tak zle,
Celý život jak puzzle,
Moje duše jak vižle.
Nemám meze, hranice,
Já má duši cizince,
Co furt čeká na prince,
Stále prázdná stanice.
Bojím se, že utonu,
Jsem v půlce maratonu,
Už nemám svou nahotu,
Ztratil jsem svou hodnotu.
Maraton, toť dlouhý běh,
Čekám, až mi dojde dech,
Až praskne poslední steh,
Vzejde poslední nádech.
Život prý má smysl mít,
Tak proč musím soupeřit,
O peníze, moc a slávu,
Já chci jenom splynout v davu.
Kousek svýho štěstí mít,
V nouzi se moct opřít,
Svůj maják světla jen najít,
Přestat se za vším honit.
