Ještě jednou na ní šáhneš!! (Nik tendo, Yzomandias)

11.2.2020

Dobré ráno. Dnes datum na hovno ale co. Kouknu se na hodiny a vidím půl dvanáctý. Hned napíšu Kubovi.

Barča: Čau Kubí kdy pro mě přijedeš?

Kubíčekkk: Teď jsem ti chtěla volat že tam za půl hodiny jsem.

Barča: Super už se teším

Jdu do koupelny kde si vezmu svůj kartáček ještě z dětstvý a vyčistím si zuby. Vlasy jsi učesu do vysokého culíku. Veznu si to co jsem měla včera.

Vyjdu z pokoje do kuchyně kde na mě čekaj všichni tři.

,, Co si dáš k snídani?" zeptá se mamka

,, Nesnídám." odpovím

Mirek kývá hlavou ze strany na stranu

,, Problém?" zeptám se

Jen se na mě koukne a poté pohled zase zklopí.

,, Dáš si k obědu guláš?" zeptá se opět mamka

,, Za prví jsem vegetariánka a za druhý na oběd tady naštěstí už nebudu."

Když se nasnídaly sedli si do obýváku. Já si povídali s mamkou. Nikdo zazvonil.

,, To bude Jakub." šťastně se zvednu

Otevřu dveře a obejmu Jakuba. Pustím ho dovnitř. Jde obejmout mamku.

,, Ahoj mami." pozdravil mamku

,, Ahoj Kubo. Bože ti jsi vyrostl."

Ze sedačky se zvednul Mirek.

,, Jsem Mirek." natáhl ruku na seznámení

Kuba jen stál a ani se nehnul.

,, Další nevichovanec." řekne Mirek a ruku dá dolů

,, To bych měla říkat o tvém dementním synovi." Mirek ke mě přistoupil

,, Ještě slovo ty děvko a.."

,, Co? Co mi uděláš?" Mirek mi dal facku

Položila jsem si dlaň na tvář a koukla se na Jakuba který už situaci nezvládal. Přišel k Mirkovi a dal mu pěstí. Vzal ho za límec trika a přitlačil ho ke zdi. Výškově byli tak na stejno.

,, Ještě jednou sáhneš na moji sestru tak ti roubiju držku hajzle." Kuba ho pustil a šel ven.

Šla jsem hned za ním. Koukla jsem se na naše auta. Moje bílá škoda oktavia je oproti Jakuboví černý audy fakt hrozná. Budu si muset koupit nový auto.

,, Nemůžu tady nechat auto. Ještě by mi propíchal gumy." řekla jsem Jakubovi

,, No tak buď auto odvezem k tvýmu baráku nebo pojedeš svým až do Pardubic. Auto navíc by se nám hodilo." jen jsem na něj kývla a nastoupila do svého auta.

Když se zamyslím nemusel vlastně jezdit když jedu svým autem do Pardubic. Jedu hned za ním celkem velkou rychlostí.

Za dvě hodiny jsme dojeli před banelák. Vylezla jsem z auta a vyndala kufr. Kuba mi chned kufr vzal a odešel.

Vyšli jsme do bytu kde už Dominik seděl na sedačce. Kuba odhodil kufr k mýmu pokoji a šel do obýváku. Držel se rukama za hlavu.

,, Kurva to je takovej zmrd!!" zařval a schodil nijakou vázu.

,, Co ti hrabe brácho?" zeptal se Dominim

No jo aby on se do toho nepřipojil. Koukla jsem na něj a odešla do pokoje. Po chvilce jsem slyšela jak Jakub bouchnul dveřma do svého pokoje.

Je fakt nasranej ale to se dá pochopit. Nikdo zaklepal na dveře od mého pokoje. Křikla jsrm ,, Dále" a koukala kdo vyjde.

,, Mužem si prosím promluvit?" zeptá se Dominik ve dveřích

,, Co potřebuješ?" neochotně jsem se na něj podívala

,, Hele už mě nebaví jak se na mě nemůžeš ani kouknout. Jdu ti slíbit že na tebe nebudu nic zkoušet. Hlavně když se budeme bavit. Mám tě rád a chci se s tebou kamarádit. Jo a taky jsem přinesl hlast aby jsi mohla taky zapít nový treck. Sice pozdě ale přece." usmíval se na mě Dominik

,, Sedej." poklepala jsem na postel aby si sednul vedle mě

Dominik odevřel vodku a napil se. Pak mi to podal a napila jsem se já. Pili jsme asi až do jedný rána a pak jsme usnuli.