kdo je vlastně jsi?!?

💚1💚

Deku pov~
Dneska se stěhují do nového města. Možná se ptáte proč se stěhuji, stěhuji se protože mama má nového přítele Toshinoriho. Ne že by nebyl hodný a starostlivý ale hodně cestuje kvůli Práci. Máma by s ním moc ráda cestovala ale nechce mě doma nechávat samotného a tak je se mnou doma nešťastná proto jsem se rozhodl odjet ke svému otci Hishashim. Moc se mi to tu nechce opouštět je tu hodně vzpomínek a mám tu kamarády, ale už jsem se rozhodl to změnit jsou tu i negativní vzpomínky první rozchod, ztráta nejlepšího přítele , který spáchal sebevraždu kvůli svým rodičům. Budu mu sem jezdit na hrob. No konec vzpomínání a zpátky do reality. Teď jsem u sebe v pokoji a balím věci.  (budeme dělat že je z Arizony ano?!)

od té doby co se zabil můj nejkámoš Damian se s lidmi moc nebavím. Jsem takový vlk samotař dalo by se říct. Už mám skoro s sbalené věci, už mi chybí dobalit obrázky a plakáty ze stěny. Když jsem koukal na poslední fotku ,kterou sem sundal ze stěny, zapomínal jsem na si Damiana vždy když přišel do školy s novou modřinou nebo s rukou v sádře, věděl jsem že to udělali jeho rodiče takové lidi jako jsou oni by měly zavřít do vězeni, a ne je nechávat běhat po venku.

In: "Izuku pojď dolů už je tu Toshi"
Zakřičela mamka na mě
De: "už jdu" křikl jsem nazpět
A vzal své tašky co byly na mé posteli a šel dolů.
Když se šel dolů tak na mě čekala mamka, tašky jsem položil na zem.
In:" Izuku vem ty tašky rovnou do auta za chvíli už musíme na letiště ať to stihneme" řekla a já tak udělal, vzal jsem tašky a šel k autu. Přišel Toshi a tašky mi vzal a dal do auta .

.
.
.
.
Když jsem si ze zahrady vzal malý kaktusek na vzpomínku tak mamka zakřičela ať už si nasednu že musíme jet. Po cestě jsem koukal z okna a loučil se se sluncem, poušti a s Damianem. Proč se loučím se sluncem? protože ve Forks 90%. jen prší. Pak nasedl do letadla samozřejmě máma brečela než jsem nastoupil, ale věděla proč to dělám. Ví že chci aby byla šťastná. 

.
.
.
.
.
Na letišti mě vyzvedl táta nejeli jsme moc dlouho než jsem viděl nápis velký nápis Forks. Zastavili jsme před dvou patrovém domku. Můj táta děla ve Forks policistu takže nic není na dlouho nezdržuje. Vybalil jsem si věci v mam dětském pokoji. Ano mam tu svůj pokoj jako malý jsem sem jezdil jednou za 2 roky na prázdniny ale to už je hodně dávno kdy jsem tu byl naposledy.
Hi: "Izuku pamatuješ na Enjiho a jeho syna Shota   " řekl. 

Iz: ''ahoj shoto ,Rad tě zase vidím Enji''

En: '' Taky tě rad vidím Hisashi nemohl přestat mluvit o tom jak se vrátíš do Forks'' (tohle bude divný když oznámím že v tomto příběhu bude Enji milující a starostlivý otec co?)

Hi: '' tak to děkuji jo a než zapomenu co na to říkáš?''

Iz:'' na co?''

Hi" na tvoje auto''

Iz'' ty mi dáváš auto. hustý'' 

Sh: '' hned ti vysvětlím jak to funguje''

Iz:'' ja vim jak funguje auto''

Sh:'' To vim ale tohle auto má par vad o kterých bys měl vědět dříve než začneš jezdit'' Dořekl ja na něj kývl a začaly jsme nasedávat do auta. Řekl mi ty vady jako to že musím dvakrát zmačknout spojku atd.

Iz: '' budeš se mnou jezdit do školy?'' zeptal jsem se

Sh: '' chodím do školy v rezervaci''

Iz: '' škoda''.

pak odjeli a ja se připravoval na novy život tady ve Forks. Nachystal se do nové školy a šel spát.

Ahoj doufám že se vám nový příběh bude líbít a předem se omlouvám nemám moc čas na psaní ale už na tom pracují