Cena za lásku

xxi

/hi! vitam vas u dnesni kapitolky a mslim, ze si vsichni tipnete, jaky bude mit spad haha zvlaste po konci te minule <3 uzijte si to!/

Words: 1174

---------

William: 

,,Můžeme začít?" vyruší mě Edward z vyhodnocování, zda má jeho plán smysl. Odevzdaně kývnu a on se usměje.

,,Fajn, pravidla jsou jasný. Jakmile budeš cítit, že to nezvládáš, napiješ se a za chvíli to udělám znovu," 

,,A k čemu máš tu whisky ty?" zeptám se a Edward se ušklíbne.

,,Nebudeš jedinej, kdo bude mít hříšný myšlenky, takže se budu muset taky nějak ovládnout. A navíc je to zvyk, Maličký," pokrčí rameny a rovnou si trošku lokne.

,,Ale nemusíš pít, jestli nechceš," promluví, když pozná, že se mi do toho moc nechce. Lehce kývnu a Edward tleskne.

,,Tak začneme, Maličký,"

-----------

Mám naprosto zatemněnou mysl a jediný, na co můžu myslet je Edward. Buší mi srdce a každou chvilku zarývám nehty to měkkého materiálu křesla na kterém sedím.

,,Už nemůžu, Edwarde," promluvím a Edward si lokne.

,,Zatraceně, Maličký," šeptne si víc pro sebe a dolije si už asi pátou skleničku.

,,Působím na tebe až takhle moc?" zeptá se, jako by to nebylo očividné, načež já jen kývnu, doufajíc, že toho necháme.

,,Slova, Maličký," 

,,Edwarde," přitisknu k sobě víčka a snažím se uklidnit svou mysl. 

,,Zatraceně moc na mě působíš a to jsi se mě ani nedotkl," zamumlám jeho směrem a Edward přejde trošku blíž.

,,Chtěl bys, abych se tě dotkl?" 

,,Ano, Edwarde," 

,,Smůla, Maličký. Neovládáš se ani když na tebe mluvím, musíš-"

,,Co, Edwarde? Musím se to naučit ovládat? Sedím tady už půl hodiny a neudělal jsem žádnej posun. Stále dokážu myslet jenom na tebe a musím se zhluboka nadechnout pokaždý, co mi řekneš Maličký, nebo něco podobnýho!" rozkřiknu se a Edward zavrtí hlavou.

,,Přesně proto, Maličký," převalí moji přezdívku na jazyku, ,,přesně proto se tě ani nedotknu, dokud nebudeš racionálně uvažovat."

,,Tak to na mě asi nesáhneš už nikdy, kudrnáči," ušklíbnu se a Edward udělá pár kroků, než se nakloní k mému uchu, nutící mě se otřást.

,,Upřímně doufám, že budeš racionálně myslet hodně brzo, Maličký," zašeptá delikátně a jakmile mi z úst vyklouzne Edwarde, zase se odtáhne.

,,Takže, Maličký, kde jsme to skončili?"

-------------------------

,,Polib mě, Edwarde," zašeptám a Edward naproti mně zavrtí hlavou.

,,Prosím," 

Edward zakleje a vypije celou skleničku najednou, než přijde ke mně, nutící moje srdce bušit ohromnou rychlostí.

,,Ani nevíš, jak rád bych to teď udělal, Maličký," sjede pohledem na moje rty, ,,ale litoval bys toho, věř mi."

Zašeptá jedinou větu a já frustrovaně zasténám.