My little Omega [p.jm x j.jk]

26

Otevřu oči a rozhlédnu se po neznámém místě
Místnost je zahalená ve tmě takže nejsem schopný určit kde se nacházím ale, můj pokoj to určitě není
Pokusím se posadit ale kvůli bolesti mé hlavy spadnu zpět na polštář
"Uh.." promnul si čelo a znovu si začnu prohlížet pokoj, zmocňuje se mě menší panika jelikož místo ve kterém se právě nacházím jsem nikdy předtím neviděl
Ještě víc mě potom vyděsím když uslyším zvuk odemykání dveří a v zápětí jak se pomalu otevírají, vyděšeně čekám kdo se ve dveřích objeví ale strach mě najednou opustí když se v nich objeví omega zhruba v mém věku, navíc žena
"Výborně, už jsi vzhůru" usměje se, její úsměv vypadal mile.. možná kdybych právě nebyl na děsivém místě které neznám přišla by mi i docela syntaktická
Svou ruku nasměrovala k vypínači a za pár sekund se v pokoji rozsvítila malá lampička, světlo nebylo nijak silné ale i tak jsem byl nucen přivřít oči
Konečně jsem si mohl prohlédnout pokoj ve kterém jsem celou dobu
Nevypadal nijak špatně, vlastně docela moderně a čistě, začínám být víc a víc zmatený
"K-kde to jsem?" šeptnu a hledím na dívku přede mnou která si pomalu sedá na druhou stranu postele
"Nemusíš se bát Jimine, nechci ti ublížit... fyzicky" ušklíbne se
"J-jak znáš mé jméno?"
"Oh Jimine.. jsi manžel budoucího krále a princ, každý v této zemi zná tvé jméno.." zasměje se ale za chvíli se znovu zatváří vážně
"Ale už nebudu zdržovat.. já jsem Julia.. nebo bych snad měla říct.. Jeon Julia?.. asi se ptáš proč jsi zde.. to je jednoduché"
Zmateně na ni hledím a pozorně poslouchám každé její slovo
"Věř nebo ne.. já a Jungkook.." odmlčí se a zasměje se "je docela těžké o tom mluvit zrovna s tebou.. já a Jungkook jsme se milovali.. dokonce jsme se měli brát.."
Tak jo.. tohle není dobrý vtip, otevírám pusu abych mohl promluvit ale ona mě přeruší
"Vím.. zní to tak absurdně ale bohužel je to pravda... jednou večer.. jsem šla na párty.. s kamarádkami a.. hodně jsme pili víš" zasměje se znovu se slzami v očích
Dokonce i mě se do očí hrnou slzi
"Já.. nechtěla jsem.. byla jsem hodně opilá a.. podvedla jsem ho.. ráno když jsem se potom vzbudila sama v neznámém pokoji .. zhroutila jsem se.. pár dní p-před tím jsem.. já.. byla jsem těhotná Jimine.. s Kookieho dítětem" usměje se
"Ne.. t-to-
"Je to pravda.. když jsme se potom spolu setkali snažila jsem dělat že se nic nestalo ale on.. věděl o tom.. někdo mu to řekl.. víš co mi potom řekl? Že jsem jen obyčejná děvka a že nikoho jako on si nezasloužím.. odešel a nechal mě tam klečet na zemi.. j-já.. tolik jsem se k němu chtěla vrátit a omluvit se ale.. t-teď miluje tebe a já taková nejsem.. šla jsem na potrat a odstěhovala se se svým bratrem.. jenže když jsem se potom dozvěděla že.. jsi těhotný.. já nechci aby ti taky ublížil.. nemůžu to dovolit.."
Jimin vše i před bolest v hlavě posadil a pomalu se přesunul k Julii kterou začal konejšivě hladit po zádech
Sám Jimin měl slzy v očích ale zatím se je snažil úspěšně udržet
Najednou se místností ozvala hlasitá rána s dveře pokoje se znovu otevřeli

"Jimine, vstáváme!"
Prudce jsem otevřel oči a rozhlédl se
Byl jsem ve svém pokoji, zpět na zámku-
Byl to jen sen? Všechno to ale bylo tak hrozně reálné-
"V pohodě?" zeptal se Hobi
"J-jo.. jen" zadrhl jsem se, vážně to byl jen sen
"Jen?" zeptal se usměvavě Hobi
"N-nic.." omega zakroutila hlavou a posadila se na kraj postele
"Brzy bude snídaně, pošlu ti Taemina aby ti pomohl se nachystat" usmál se Hoseok a rychlým krokem zase odešel

Jimin zmateně hleděl ven z okna a přemýšlel o jeho snu

Existuje nějaká Julia? a jestli ano měla vztah s Jungkookem?

Po sto letech kapitola👏🏻