Na křídlech smrti

Miluj nebo nelži

Bylo kolem páté hodiny když se Chris vrátil do nemocnice. Venku nebylo pěkné počasí a já jsem spala. Christian šel za sestřičkou a ptal se jí co se stalo. Že Vicky vypadá divně. Byla jsem prý bledá. Sestřička mu oznámila dost nepříjemnou zprávu. Že mám tuberkolózu. Chris si vedle mojí postele sedl. Vzal mne lehce za ruku a cítil že mám teplotu. Byl vyděšen. Najednou sem se vzbudila a trošku se polekala. Když jsem viděla že vedle mě sedí Christian byla jsem hned klidnější. Stiskla sem mu ruku a jen jsme si hleděli do očí. On na nic nečekal a prostě se zeptal: ,, Hele Vicky, no nechtěla bys ehm.. se mnou chodit?" a trošku zrudnul. ,, Ano" vyhrkla sem rychle ze sebe. Já se ani nerozmýšlela. On se ke mne naklonil a chtěl mě políbit ale zastavila sem ho: ,,Mám tuberkolózu. Tak nechci aby ses nakazil." Usmál se. Pomyslel si má o mě strach! Je prostě úžasná. ,, Hele já vím že mě nemiluješ a že si mi to řekl jen protože ti je líto že sem v nemocnici." řekla jsem trochu smutně. ,, Nene, co to je za kravinu? Jak tě tohle napadlo? Já vím přišlo to nečekaně, ale zamiloval sem se do tebe. Nikdo si nevybere do koho se zamiluje. I když by se to občas šiklo! Ale u tebe jsem rád že tě miluju. Hlavně ty se už nikdy nesmíš řezat! Jsi moje láska." řekl zezačátku trošku naštvaně ale ke konci už s úsměvem na rtech. Jen sem si povzdychla a řekla že půjde spát. Slíbil mi že bude celou dobu u mě. Usnula sem a měla sem divnej sen. Zdálo se mi že mám rakovinu posledního stádia. Nikdo to nevěděl. Lékaři mi to zjistili už moc pozdě a já zemřela. Chris truchlil ale to vydržel jen 2 dny. Potom odešel do lesa a objesil se. Když sem se vzbudila byla jsem celá propocená a byla mi zima. Christian se lekl co se stalo.. ,,Nic jen ošklivej sen" řekla sem mu a oba sme usnuli..