Wolf Rules [SeongSang;ATEEZ]

9. kapitola (1/2)

Kolem 15:35 dostal Yeosang od Wooyounga krátkou SMS, ve které mu jasně psal, aby na dnešní akci nezapomněl a kdyby náhodou jo, tak mu právě připomněl, že mají mít za 25 minut sraz na místě.

Samozřejmě, že hnědovlásek na jejich společné odpoledne nezapomněl, přece na to myslel už od rána a dlouho váhal o tom, jak to celé bude probíhat. V hlavě měl i dokonce připravená slova, jenž by příležitostně mohl použít; také měl už nachystaný plán i o svém jednání, že se například bude zapojovat do konverzace pouze v případě, že to bude o něčem opravdu zajímavém či (v rámci možností) pro něj důležité. 'Ughh, jak moc se mi tam nechce...' Stále z toho neměl dobrý pocit; popravdě, měl strach. Už jednou mu to stačilo - konkrétně měl na mysli ten čas, kdy jej Seonghwa zavezl v dešti do školy a pak oba záhadným způsobem přemístil o několik pater výš - a znovu něco takového už nechtěl prožít. Děsilo ho to.

Hodiny ukazovaly přesně 15:50 a mladíkova tvář se zkroutila do trpkého úšklebku; měl by se připravit na odchod.

,,Mami, vyrážím!" oznámil svojí mamce při běhu ke hlavním vchodovým dveřím popadaje z vysokého věšáku nepromokavou větrovku.

,,A v kolik vůbec dorazíš?" ještě ho stihla zastavit, než se jí její milovaný syn zcela ztratil z domu pryč.

,,O-Oh, uhm... asi tak kolem osmé budu doma?" nejistě se hnědovlásek ohlédl po mamce, jenž souhlasně přikývla.

,,Prosimtě, klidně i později. Hlavně buď opatrný, ano? A ještě něco," žena se usmála, po pár krocích předstoupila před již oblečeného a připraveného Yeosanga a do kapsy od lehké bundy mu vložila pár tisícovek wonů. ,,kup si taky jídlo. Do osmi je to dlouhá doba, tak se opovaž svoje zdraví zanedbávat!" poučila jej líbaje potom chlapcovo čelo. Hnědovlásek své matce přísahal, že ji poslechne na slovo, naposledy se rozloučil a vydal se rychlým krokem k bytovce jeho kamaráda, kde s ním měl sraz. Byli domluveni, že do lunaparku půjdou spolu a tam se sejdou s ostatními. Alespoň za to mohl být Woooyungovi vděčný.

A přesně, jak Yeosang očekával - mladší chlapec právě vycházel z bytovky na konci ulice a po spatření hnědovlasé postavy hned zamával rukou. Očima sjel Yeosangův dnešní outfit a pak zvedl palec nahoru. ,,Wow, tohle bych na tobě nikdy nečekal," zakřenil se svým lišáckým úsměvem, pod kterým si přesně nedokázal starší z nich představ, o čem přesně asi tak smýšlí.

Mladý vlkodlak se nechápavě na Wooyounga zahleděl. Pak zkontroloval oblečení, které si na dnešní odpoledne nakonec vybral: bílé bavlněné triko (bez potisku), které našel až někde ve spodu skříně, neb světlé barvy nebyly zrovna jeho oblíbenými, si zastrčil do kožených černých kalhot, které v úzkém pase držel nugátově hnědý pásek z umělé kůže s kovovou přezkou - dokonale tak znázorňoval hnědovláskovu drobnou postavu. Neopomínaje také zmínit, že oná ledabyle uvázaná větrovka kolem ramen přidala outfitu nádech pro street-fashion look. Vlasy nijak extra neupravoval; ofina mu zakrývala čelo i obočí. Avšak, na čem si dal tentokrát záležet, byl jeho obličej. Byl zvyklý používat make-up kvůli svému mateřskému znaménku - to se nacházelo vedle levého oka, proto se jeho zakrytí ani teď nepokoušel vynechat (už od vstupu do 1. třídy na základní škole si z něj dělali srandu, a tak o něm věděli pouze Yeosangovi rodiče a také jeho nejlepší kamarád, Song Mingi). Jako bonus se pokusil zvýraznit oči úzkými černými linkami a výjimečně použil trocha pudru na tváře, bradu, nos a čelo. Normálně tyhle přidané 'úpravy' do svého života pravidelně nezapojoval, byl to až zázrak, že se až teprve kvůli dnešku rozhodl detailněji namalovat.

Nebylo divu, že na něj Wooyoung zprvu koukal s otevřenou pusou do té doby, než se jeho rty zformovaly do vzrušeného úšklebku.

,,Dobře, možná jsem se trochu upravil-"