Veliké tajemnství

24.

Večer sednu k pc a pustím si nějaký film, zároveň u toho jím i popcorn. Uprostřed hororu mě vyruší zvonek, ani se neleknu, dojdu, tak jak jsem, což je velká vojenská košile a pod tím jen spodní prádlo, otevřít dveře. Jakmile otevřu dveře jsem mile i nemile překvapena. ,,gomen Kane" omlouvá se osoba stojící ve dveřích ,,a za co? Kromě toho že jsi vyšťoural kde mám byt" Optám se pana mechanika ,,já choval jsem se jak blb, neměl jsem s ní spát" začne si vyčítat ,,a proč ne? Oba jste nezadaní aspoň jste si užili" pokrčím rameny ,,ale já, ksó nevím jak ti to mám říct" postěžuje si ,,zkus od začátku, pojď aspoň dovnitř, nepotřebuju mít scénu od sousedů" zamumlám pozorujíce dveře sousedů a stíny mihající se pod nimi.
,,dáš si kafe nebo čaj?" Optám se když dávám vařit vodu ,,dám si kafe, děkuji" ozve se od něj ,,můžeš pokračovat v tom co jsi nakousl, jen tu připravím dvě kávy a budeš mít moji 100% pozornost" řeknu k němu i když stojím zády a jsem si vědoma že mi sem tam vykoukne spodní prádlo ,,já...chtěl bych tě pozvat na rande" vyhrkne ze sebe najednou ,,sorka, na to asi nemám moc čas" odpovím a tu bolest uvnitř ignoruji ,,jediné co ti mohu nabídnout je nezávazné přátelství s výhodami, nemám čas na vztah a už vůbec né v budoucnu na děti, nemluvě o mé neplodnosti" zamumlám ,,pojď aspoň do restaurace nebo do baru" zkouší to znova ,,dobrá, ale vystavuješ se tím sám hrozbě jménem bonten, minimálně Haitani mě mají na mušce a Sanzu se taky vynořil z ničeho nic. Informuju jej ,,docela mi někdy ty staré časy chybí. Tobě ne?" Optá se Draken ,,chybí mi ta parta lidí, jediný rozdíl je že z koníčku se stala vážnější věc prací" odpovím ,,ač na druhé straně" dodám ,,chyběla jsi mi, kolikrát jsem myslel že jsem teplej" nechá vyplavat pravdu na povrch ,,upřímně? Kolikrát jsem měla sto chutí třísknout s identitou kluka a vyznat se ti jako holka, ale to bych Emmě neudělala" zamumlám potichu poslední část. ,,já Emmu jsem asi miloval, ale k tobě mě to táhlo víc" řekne zamyšleně ,,už to neřeš, minulost už nikdo nezmění" pronesu. A upiju z hrníčku s kávou. Položím na stůl své ruce schované v dlouhým rukávu, na levé ruce stále ten stejný náramek co jsem nosila tenkrát. ,,máš ještě uniformu?" Optá se ,,mám, tu úplně první ze které jsem vyrostla a pak tu poslední, jako komplet, zároveň mám bundu Valhally a plášť z Bontenu a další co jsem byla jen já a Baji" nabonzuji na sebe a v mysli se mi vynoří dvojité dno u jedné ze skříní. ,,takže nejsem jediný kdo na to vzpomíná s úsměvem" vydedukuje ,,to opravdu nejsi, děsně se mi stýská po zbytku, po všech Sano, po kapitánech i podkapitánech" začnu ,,nejsi jediná, Mikey i Emma mi také chybí" pronese. A zírá do hrnku s kávou. ,,když už jsi tu...přespíš?" Změním téma ,,jestli můžu" odpoví ,,jasně že jo, jen musím pak na devátou na sporťák" upozorním že budu vstávat brzo a rozejdu se do obýváku ,,takže co si pustíme?" Optám se když napojím notebook k televizi a hledám nějaký film.
Skončíme zase u hororu.
Ráno se zase vzbudím v 6, rychle a potichu se obléknu, vyběhnu z domu a oběhnu krátké kolečko. Jakmile se vrátím zrovna začnu něco vařit ke snídani. Vlastně ani nevím jak se mi podařilo večer usnout.
Jídlo naservíruji na dva talíře a naleju dva hrníčky kávy. Jako na čas přijde rozespalý Draken ,,ohayo Draken" pozdravím ho ,,ohayo" odpoví stále rozespale, je kawai.
Jídlo rychle sním, převléknu se do uniformy a s klíček nechaným pod rohožkou utíkám směr garáž.
Za 10 minut jsem v našich garážích, následně předkládám náš plán na dnešní den a poté se jdu do šatny převléct do sportovního úboru. ,,ohayo mina" pozdravím je, polovina jich ještě spí. Docela lenoší na to že jsou ubytovaní zde na centrále ,,fajn, začneme během, protažením, boje, posilovna a opět protažení. Pak bude následovat střelba a odstřelování" rozkážu, bez protestu poslechnout a rozbíhají se za mnou.
Uprostřed posilování nás vyruší hlášení. ,,praporčík Kytoji do kanceláře taktiků" vyhlásí, pronesu rozkazy a opouštím jednotku.
,,jsem zde" prohlásím když vstupuji do kanceláře ,,mám pro vás misi" pronese generál ,,půjdete zkontrolovat toto území, mají se zde vyskytovat členové skupiny Bonten" upřesní ,,pane nechci být nezdvořilá, ale s tímto týmem plným nováčků to je sebevražda" oponuju ,,chceš snad zpochybnit mé rozkazy?!" Zahřmí ,,ne pane" odpovím, ale uvnitř mě to vře ,,tak to splň" rozkáže ,,ano pane" odpovím zvučně a zasalutuji ,,běžte praporčíku, plány mise vám přinese N" propustí mě a oznámí mi jaký posel mi donese plány, po uklonění opouštím kancelář a jdu do posilovny.