Na vlnách mých citů

Snění

Už se mi o tobě zdálo.. Znamená to, že tě nemůžu dostat z hlavy.. To znamená, že už se mi z tý hlavy vytrácí můj přítel?
Neumím dělat takováto rozhodnutí, nechávám to všechno tak, jak to je, pro dobro ostatních. Ale asi mi začíná docházet, že za ty dva týdny, za které jsem si uvědomila svoje city a píšu tyto slova... Že jsem tak nějak neudělala nic pro svoje dobro. Znamená to, že mi na mě nezáleží? Že už mi snad záleží víc na tobě, než sama na sobě?
V tom snu, kromě toho, že tam byly nesouvislosti jako, že jsme se každou vteřinu ocitli úplně na odlišných místech nebo, že jsem potkávala lidi, které jsem třeba 4 roky neviděla.. V tom snu jsme byli spolu. Nevím jestli spolu, jako spolu, ale choval jsi se tak ke mně a já si to neskutečně užívala. Ty doteky, ty pohledy. Trávili jsme spoustu času sami spolu na procházce, v cukrárně, v parku a pořád jsme si povídali, pořád! I v tom snu jsem cítila, jak mi z toho všeho bušelo srdce. Z tebe mi bušelo srdce. Mezi námi se nic víc než silné objetí nedělo, nelituju toho, chci si ten pocit koukání si do očí malinko centimetrů od sebe nechat na realitu, ale jak říkám. Takhle na nic mi po žádným snu ještě nikdy nebylo. A já nevím, co s tím mám dělat.
S tím, co se mi teď děje.
Ví o tom dva lidi, kteří tě neznají. A já se zatím od sebe, ani od nich nedozvěděla, jak třeba můžu pokračovat dál. Jestli už je čas s tím začít něco dělat. Což ostatně vím, jasně, že je na to čas. Než bude pozdě, mého přítele to bude o to víc bolet a já se z toho o to víc zblázním. Hrozně mě mrzí, že vlasně kvůli mně nemáme čas na sebe víš? Pomalu, ale jistě mě to začíná užírat, chci se tomu bránit, objímat tě i mimo školní  čas. Chci s tebou chodit ven, chci ten sen v realitě sakra... Nedokážu to zastavit.
Pláču a nedokážu se s tím prát.
Raději to nechám v mojí hlavě stát a nic s tím nedělat.