Kéž by nezapomněla, kéž by nikdy neodešla.
Jediné, co si Allison kdy přála bylo, být zase Primrose, kterou kdysi byla a která měla téměř perfektní život.
Po tom, co se Allison vrátily zpět její vzpomínky, přála si být znovu se svou pravou rodinou.
*...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
*-_-*-_-*✨*-_-*-_-*
Allison se usmála, když se další den vzbudila. Cítila se jinak, cítila se živější.
Něco se muselo stát, něco se muselo zjevně změnit, ale nevěděla co.
Doufala jen, že už bude vše pouze lepší. Jak řekl Henry, pokud bylo vše pravda, tak by je Emma mohla zachránit.
Pokud by tedy byla kletba skutečná.
Jakmile byla Allison připravená na další den, vyšla ze svého pokoje a mířlia přímo do kuchyně, kde už její sestra v klidu snídala a dívala se z okna.
,,Na co tak koukáš?" Zeptala se Allison a taktéž se podívala ven.
Allison byla popravdě v šoku, když viděla hodiny na městské knihovně. Ty hodiny se nikdy nehnuly, už několik let byly zamrzlé, jenže najednou už normálně jely a ručičky pokojně tikaly a ukazovaly správný čas.
,,No to je něco." Řekla Allison. ,,To teda." Souhlasila Mary Margret a byla stejně jako její sestra velmi překvapená.
,,No, jdeme do školy." Rozkázala Allison, když bylo po snídaní. Mary Margret se trochu zasmála a vzala si svou kabelku.
,,Kdybych tě neznala, řekla bych, že jsi blázen." Řekla Mary Margret. Nestávalo se, že by teenager chtěl chodit do školy, jenže Allison tam v podstatě chodila jen pomáhat, nemusela se učit.
Naštěstí.
,,Já věděl, že mi uvěříš!" Zaslechly obě dvě ženy, když stály před školou. ,,To netvrdím." Křičela za ním Emma. ,,Proč bys tu jinak byla." Řekl Henry s úsměvem, než šel pryč.
Allison se spokojeně usmála.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ráda viděla Henryho šťastného. Už dlouho nebyl tak šťastný, nebo ho tak spíše dlouho neviděli.
Ano, Allison ho dokázala rozesmát a udělat šťastným kdykoliv byli spolu, jenže stále mu něco stále chybělo k opravdovému štěstí a radosti. Chyběla mu jeho práva máma.
