Láska je nebezpečná věc

Meeting at the club.

Dneska to bude dlouhý. A ačkoliv se mi fakt nechce tak vyrážím směr Roxy. Ještě k tomu tam má dneska hrát nějaká skupina, takže klub bude plně narvanej. Naštěstí jsem tu s Filipem, takže na to nejsem tak úplně sama.

,,Nazdar Praho!!" slyšela jsem z podia. V tom se pro mě celej svět zastavil a já slyšela hlas, kterej jsem myslela že uslyšim už jenom v písničkách.

,,Terko děje se něco? Je ti špatně?" zeptal se starostlivě Filip. ,,Ne nic mi není, jen se mi trošku zamotala hlava, já hned přijdu" omluvila jsem se a zamířila si to na záchod. ,,Terez!" ozvalo se za mnou. ,,Kristý, ahoj" řekla jsem unaveně. ,,Kočko co tu děláš, ty už jsi ho viděla?" zeptala se opatrně.

,,Ne, neviděla. Já to nemám ani v plánu" vyklopila jsem. ,,Víš asi by to bylo třeba, pro oba, měli by jste si to vyříkat, Dominik je z toho pořád špatnej a tvoje jméno je zakázaný slovo. Ale nemůžu tě přemlouvat. Ale pošlu ti k baru Kubu, myslím si že vy dva si toho máte co říct." a já ani nestačila nic namítnout a Kristýna už byla pryč.

,,Co si budem je z toho vašeho rozchodu pořád v prdeli a co říkala Kristýna tak ty jsi se přesto taky nepřenesla. Vážně by jste si měli promluvit Terez" přemlouval mě Jakub. ,,Kubo přišel si sem abys pokecal nebo mě každej bude přemlouvat abych se vrátila zpátky k Dominikovi?" vyjela jsem na něj.

,,Já nechci abys to brala špatně, ale Dominik je jako můj brácha a ty seš taková moje ségra a ten váš konec vás pořádně dojebal. Oba" uvedl na pravou míru.

,,Jakubko koho to tady balíš?" slyšela jsem z vpovzdálí. A v tom mě zatrnulo. S Jakubem jsme se na sebe podívali a oba dva jsme věděli že je zle.

Viděla jsem ho. Po roce. Po tom všem. Mohli jsme se na sebe dívat sekundy, ale mně to přišlo jako hodiny. Zkoumali jsme každičký kousek obličeje toho druhého. ,,Já musim na plac" odtrhla jsem od něho pohled a utíkala jsem dozadu.

,,Terezo, počkej" slyšela jsem za mnou. Nevnímala jsem to a šla dál. ,,Sakra stůj" v tom se okolo mých boků objevili dvě potetované ruce a mně se málem podlomili kolena. Projela mnou taková divná energie. ,,Nedala jsi mi na vybranou" objasnil mi jeho chování.

Já se nezmohla ani na slovo a jen jsem přikývla. ,,Chybíš mi" zašeptal. ,,Já vim že jsem kokot, ale já jsem bez tebe úplně v prdeli chápeš to?" posmutněl. ,,Jo já vím" měla jsem úplně vyschlo v krku, nemohla jsem nic říct ani se nějak pohnout. Nešlo to.

,,Terko, pojď musíme jít" přerušil nás Filip. Dominik sledoval jeho každičký pohyb a vyvalil oči z důlků. ,,On to je tvůj kluk? To já nevěděl tak já asi půjdu" řekl zklamaně. ,,Ne ne ne, počkej," chytla jsem ho za zápěstí pro změnu já. ,,Promiň" omluvila jsem se. ,,Filip není můj kluk, on je barman, tady z Roxy" měla jsem potřebu mu to celé vysvětlit. ,,To je dobrý" usmál se a já šla zpátky na plac.

Pohled Dominika:

,,Co je zač ten Filip?" zeptal jsem se Jakuba. ,,Nevím, ho neznám vole" řekl s nezájmem. Ten Filip se mi nezdál. Motal se kolem mojí Terky.