Jmenuju se Abigail Potterová, a ano přežili jsme s Harrym oba.
Jen si každý neseme jiný příběh.
Že se do teď vědělo jen o Harrym?
Ano, proto jsem tady.
Je na čase ukázat svou tvář.
Probudilo mě náhlé zastavení vlaku.
Jsme na místě.
,,Abigail vstávej, nestíháme" Harry mě rychle poplácal po rameni, a zmizel po boku Rona a Hermiony.
Promnula jsem si spánky, unaveně vstala, vzala si svůj kufr přímo na prasknutí, a táhla se s ním ven. Když jsem vystoupila, myslela jsem si že někoho zabiju.
Odešli beze mne.
Chvíli jsem se rozhlížela a čekala že na mě Harry vybafne někde zpoza stromu, nebo tak něco, ale nic se nedělo.
,,Tohle není vtipný!" zapištěla jsem ve snaze že se jen někde ti tři schovali a dobírají si mne, ale vidím že opravdu šli sami.
Naštěstí se mi za zády objevila jedna drobná holka s platinovými vlasy.
,,Hledáš někoho?" zaťukala mi na rameno,
a já se prudce otočila.
,,Promiň nechtěla jsem tě vylekat, jsem Luna"
Chvíli jsem na ni pouze zírala, než mi došlo že mi podává ruku.
Rychle jsem jí ruku přijala, a vší silou, aniž bych si to uvědomovala zatřásla.
S Lunou to trochu zachvělo, ale hned se vzpamatovala.
,,Abigail"
,,Hezké jméno"
Na kompliment jsem nijak nezareagovala, jelikož jsem už dávno šla napřed studeným kachličkám bůh vědíc kam vlastně jdu.
,,Špatný směr!" zvýšila blondýnka trochu nervózně hlas, abych ji při naší dlouhé vzdálenosti slyšela.
Zastavila jsem se na místě, a zhluboka se nadechla, když jsem cítila jak moc trapná tahle situace je.
Otočila jsem se na podpatku, a trochu pomaleji se vydala na tu správnou cestu, s blondýnkou po mém boku.
-----------------------------------------------------
Když jsme došli, ano opakuju, došli jsme,
jelikož nám ty zpropadený kočáry které údajně
jezdí samy od sebe, ujeli!
,,Tady je to nějaký veliký" vydechla jsem pozorujíc kostelní věže které jsem ve svém stavu viděla třikrát.
Blondýnka byla naprosto v pohodě, jako kdyby se celou cestu nesla či co.
,,Aasi-Asi máš dobrou kondici co?"
Řekla jsem a u toho si vyzouvala boty, protože
jsem pomalu necítila nohy.
Luna se jen zasmála a podala mi ruku abych se jí chytla.
Nejspíš proto, když viděla jak umírám na místě. ,,Vždyť to byl jen kopec" chechtala se, když jsem její ruku přijmula a my vešli do areálu hradu.
,,Kopec, nekopec, to radši umřu pod tím kopcem než ho znovu vycházet."
Došli jsme k fakt veliký bráně za kterou se ozývaly různá jména.
Když už jsem z téhle situace chtěla vycouvat protože na mne dopadla lehká tréma, což se mi nikdy nestávalo, ale budiž, brána se z čista jasna otevřela, a všem v síni se vyskytl pohled na dvě rozcuchaný holky bez bot, který fascinovaně koukají na celou tu halu co před náma stála. Vlastně jediná fascinovaná jsem byla já, Luna se jen usmívala a dělala že se nic neděje. Panovalo docela trapné ticho které prolamoval mírný smích ozývajíc ze stolu kde seděl Harry s Ronem.
Fakt vtipný hoši, uvidíme kdo se bude smát až vás nakopu
Pomyslela jsem si.
Když už tahle situace trvala moc dlouho,
Luna mě postrčila na náznak jdi už!
Nadechla jsem se, a co nevidět jsem blondýnku táhla za sebou, i když se bránila, ale jak už víte, mám pevný stisk.
,,Dobrý deenn!" vypískla jsem na starší paní
co tiskla v ruce fakt rozkošný klobouk.
,,Moc se zde s Lunitou-"
,,Lunou!" opravila mne blondýnka a já pokračovala
,,Omlouváme se za pozdní příchod, ale
ujeli nám kočáry, a s němi i doprovod který nás měl hlídat" řekla jsem a propalovala pohledem mého nesnesitelného bratra.
,,A vy jste?" řekla paní a už už měla v ruce společně s kloboukem seznam, kde měla zaškrkaná jakási jména, nevím moc jsem jí do toho nehleděla.
,,Abigail Potterová těší mě"
