Dvojí tvář

Kapitola 39.5

Vánoční kapitola
Nedokázal jsem odpoutat z té krásy oči. Teď samozřejmě nemyslím Hou Yi-ho a jeho sexy tělo, ale sněhovou nadílku za okny. "Co tam furt sleduješ?" Ozval se Hou odněkud z pokoje, přičemž jeho ruce mě najednou objaly. "Koukej." ukázal jsem rukou na sněhovou vločku, která se zrovna přilepila na skleněnou okenní tabulku. "Je krásná." Řekl a hlavu si položil na mé rameno. "Jak dlouho že spolu jsme?" Zeptal jsem se a v myšlenkách si přehrával všechen ten čas. "Dostatečně dlouho, abych se do tebe ještě ví zamiloval." natočil mě tak, abych se mu díval do očí a hladově mě políbil. Do pokoje vtrhla Jia, která se vzápětí zastavila. "Ou. Pardon, nebudu rušit." Chtěla odejít, ale stihl jsem jí zastavit. "Počkej!" Usmál jsem se na Hou Yi-ho a krátce ho pohladil po jeho vypracované hrudi. Hladově se po mě koukal, ale úspěšně jsem se mu vysmykl a zamířil za Jiou. "Copak potřebuješ?" zazubil jsem na ní a pokynul, ať jde dál. "Přemýšlela jsem, jestli se nepůjdeme projít do centra vesnice. Slyšela jsem, že tam jsou krásné vánoční trhy." Řekla nadšeně. "Klidně. Zní to fajn, co ty Hou Yi?" obrátil jsem se na muže stojícího u velkých panelů skla. "Meh. Nevím, nechce se mi do té zimy." "Jsem si jistá, že tě Zheng předtím zahřeje." rýpla si do nás a já vyprskl smíchy. "Ale no ták." zrudl jsem studem a očima těkal po místnosti. "Jen si vás dobírám." prohrábla mi vlasy a zasmála se. 

Do pár minut jsme stáli u dveří. "Budeš něco chtít vzít, tati?" Zeptala se Jia a z kuchyně se ozval hrubý hlas. "Nee." Najednou z ní vyběhla usmívající se Fey se seznamem ruce. "Jako vždy váš otec nemá ponětí o tom, co v kuchyni je a není. Kdyby jste sehnali parmazán, tak by to bylo skvělé." Podala Jie nákupní seznam a vypařila se zpět do kuchyně. "Počkejte." Vynořil se Jiang s kloboukem na hlavě, který nesl paroží s tím, že půjde s námi. Jia si ho změřila pohledem a nechápavě zvedla obočí. Hou Yi a já jsme se marně snažili zakrýt pobavení. "Co?" Sešel ze schodů za námi. Ta pouze ukázala na jeho hlavu a on se zasmál. "Sluší mi, že? Ještě mi chybí rudý nos a budu jako sobík!" řekl a napodobil zvuk soba. Jia se jen plácla do čela a radši šla napřed. "Sluší ti to." mrkl jsem na něj a vydal se za ní držící výbuch smíchu. 

Na trhách to jen žilo. Všude vonělo čerstvé pečivo, svařák a jiné vánoční dobroty. "Můžeš si PROSÍM sundat tu věc z hlavy." řekla vyčerpaně naše parťačka, když se další člověk po nás divně ohlížel. "Ale to mi pak bude zima na hlavu." řekl nevinně Jiang. "Na to jsi měl myslet dřív, než jsi si vzal tuto kravinu." Natáhl jsem se k Hou Yi-mu a pošeptal, že bychom jim měli dát prostor. "Přeci to není tak hrozný." Odpověděl ji a Jia zakroutila očima. "Pokud si to okamžitě nesundáš, tak budeš bez večeře!" "Aaah.. Předmanželský hádky jsou vždy nejlepší." Usmál se Hou Yi a všichni tři jsme ho probodli pohledem. Zakroutil jsem hlavou a zatáhl ho k jinému stánku. "Co." Zasmál se a já šťouchl do jeho hrudi prstem. "Moc jsi jim nepomohl." Pokrčil rameny a usmál se. "No co. Budou spolu do konce života, měli by si na sebe zvyknout." Dodal a sledoval mě tím jeho temným, hlubokým a neodolatelným pohledem. Otočil jsem se k jednomu z mnoha stánků a vzal do ruky čerstvou zeleninu. "Vypadá krásně, že?" Otočila se na mě jedna starší paní s úsměvem na tváři. Uši jí zahřívaly chlupatá sluchátka a celkově působila vtipným dojmem. "Ano." Usmál jsem se a vložil jsem několik kousků do papírového sáčku. "Kolik to bude?" Zeptal jsem se a zaplatil potřebnou sumu. "Děkuji mladý pane. Přeji krásné svátky." rozloučila se a zamířili jsme si to zpět za našim párečkem. Jiang už paroží na hlavně neměl, nyní místo toho měl kočičí uši, které mu Jia věnovala. Oba vypadali spokojeně, opět se drželi za ruce a něco vášnivě probírali. "Paroží jí vadí, ale tohle ne?" Zašeptal a zasmál se. "Kdyby tě jen slyšela. Jio-" zacpal jsem mu pusu, aby neřekl žádné další slovo. "Jestli ji to řekneš, tak budeš spát v obýváku!" 

Začalo se stmívat a z nebe se vznášely vločky sněhu, když jsme se konečně začali vracet z tržnice. "Pst, Jio." oddělili jsme se od kluků a začali spřádat plán. "Copak Z." Otočila se na mě zmateně. "Chceš něco provést Hou Yimu?" Zákeřně jsem se usmál a ona jen zamrkala. "Joo!" "Tak na tři ho strčíme do sněhu." Vymyslel jsem plán, s kterým souhlasila. Hou Yi si to nevinně kráčel dopředu spolu s Jiangem, když v tom jsem zakřičel: "Hou Yi!" Hou Yi se na nás otočil a než stihl zareagovat, už jsme ho strčili do sněhu. "Neee tak rychle!" Křikl a čapl mě za rukáv a letěl jsem s ním k zemi. "Ahahaha!" Rozesmál se Jiang na celé kolo, když nás viděl, jak jsme dopadli. Popisovat detaily radši nebudu. "M-Můžeš mě přestat držet?!" Křikl jsem celý rudý, když jsem ležel v nevhodné pozici. "Ale ale... Vadí ti to?" Zablýsklo se mu v očích a stisk upevnil. "Ale notáááák!" zaškubal jsem sebou jak ryba na suchu, ale jeho síla byla značně větší. Nakonec mě po pár desítek sekund pustil se slovy, že ho budu muset zahřát doma. Vzdychl jsem a zakroutil hlavou. "To byl špatný nápad." Řekl jsem nakonec Jie a ta se zasmála. 

Konečně jsme dorazili domů, já s Hou Yim ovšem promočení až na kost. Z ničeho nic na mě přišlo kýchnutí. "Pane bože, co jste vyváděli?" Sklapla Hou Yiho matka ruce na hrudi a zakroutila očima. "To víš, puberťáci." Odfrkl si Jiang s úsměvem ve tváři a všichni tři jsme po něm hodili pohled. "Jdu se převléknou, tady je nákup." Podal jsem tašky a odkráčel si to nahoru. Po chvilce jsem zaslechl těžké kroky, které se ke mně přibližovaly po schodech. "Jdu se taky převléknout." Temně se usmál a předběhl mě.

"Nechtěl jsi se převléknout?" Namítl jsem, když mě Hou Yi celou dobu hladově pozoroval. "Však se převlekám." Zazubil se a svlékl si tričko. Těžce jsem polkl a otočil se, abych se nesoustředil na hříšné myšlenky. Najednou mě dvě ruce stáhly na postel a naše holá těla se tak dotýkala o sebe. Cítil jsem teplo, které se linulo z Hou Yiho. Ta vůně, pocit bezpečí a lásky. "Snad poprvé nic nenamítáš." Zkazil skvělou chvilku svoji poznámkou a já se na něj znechuceně podíval. "Ty umíš zkazit mood." Položil jsem si hlavu na jeho hruď a sledoval, jak se zvedá a klesá jeho břicho. Tlukot jeho srdce byla jako harmonie pro moje uši. "Už budu mlčet." Odpověděl pobaveně. Jeho ruka se mi začala hrabat ve vlasech a já měl co dělat, abych neusnul. Na dveře se ozvalo zaklepání. "Pojďte dolu kluci. Budeme večeřet." Probral mě hlas Jii a já se na Hou Yiho podíval. "To už?" Řekl jsem zmateně a podíval se na hodinky, které nosil na své ruce. "Spal jsi jak poleno. Zřejmě jsem dobrý polštář." Zazubil se a vlepil mi rychlou pusu. Rychle jsme se oblékli a vyrazili.

Celá jídelna voněla po skvělém jídle. Na stole se pyšnilo od každého něco. Slané, sladké, kyselé... Ovoce, zelenina. Všichni byli již usazení a čekali na nás. "Opozdilci." Zažertoval Shizuji a přisunul k nám misku a tradiční omáčkou a rýží. "Dobrou chuť!" Popřáli jsme si navzájem a pustili se do jídla. "Už jsem ti vyprávěla, jak náš Hou Yi byl zašprajcnutý v záchodě?" Položila mi Fey její ruku na tu mou a vřele se usmála. "Co?" Vybouchl jsem smíchy a podíval se na Hou Yiho. Ten se plácl do čela a radši to nekomentoval. "Bylo mu kolem... 6 let, kdy začal volat a brečet, že nemohl ven. Museli jsme tenkrát volat hasiče, aby ho z něho vytáhli." Jemně se zasmála a utřela si slzu. "Haha, hrozně vtipný." Namítl hluboký mužský hlas naproti mě. Musel jsem se zasmát, takový tvrďák a pak se dozvím toto.

Po večeři a plno vtipných storek jsme se odebrali k vánočnímu stromku, kde ležely dárky. Každý byl originálně zabalený a velikostně jiný. Postupně jsme je začali rozbalovat a radovali se z každé maličkosti. Fey dostala nové kabelky a boty. Jia zas různé šperky.
Zazpívali jsme si u toho různé koledy a zbytek večera jsme strávili u rodinného krbu.

"Hou Yi." Oslovil jsem mého přítele, který seděl na posteli. "Něco pro tebe mám." Vytáhl jsem malý dárek. Opatrně ho rozbalil a otevřel malou krabičku, ze které vytáhl stříbrný náramek s propletenými iniciály H & Z. "Je krásný." Řekl se šťastným pohledem a okamžitě si ho nasadil.  "Pod tou fólií ještě něco máš." Zazubil jsem se a byl připravený k útěku. Odhrnul bublinkovou vrstvu a posléze se na mě podíval takovým tím pohledem, který říká 'Opravdu?'. "Kondom. Seriózně? Originální dárek pod stromeček." Nevydržel to a začal se smát. Chtěl si mě přitáhnout, ale já se mu úspěšně vyhnul. "Ty malej! Gumu otestujem, pojď." Zvedl se a začal mě nahánět po pokoji. To se mu ovšem nedařilo a každý jeho chmat jsem vybral. Nakonec to vzdal a lehl si vyčerpaně do postele. Skočil jsem do ní a obkročmo si na něj sedl. "Ha!" Posmíval jsem se mu mezitím, co jsem pobíral dech. Chytl mě a překulil na bok. Díval se mi do očí a na tváři měl spokojený výraz. "Miluju tě." Řekl a přisál se mi na rty.