Řekni Mi Že Mě Miluješ

-3-

Probudil mě budík. Jak nečekané. Vší silou jsem ho vypla a měla chuť ho vyhodit z okna. Vstala jsem a vydala se do koupelny. Vlezla si do sprchy a nechala studenou vodu téct po celém mém těle.

Po sprše jsem jen v ručníku přešla do pokoje a přešla ke skříni, kam koukám minimálně deset minut.

Černé džíny, bílí croptop a přes to červenou kostkovanou košili. Sedla jsem si ke stolu a udělala lehký makeup. V tomto stavu jsem seběhla schody do kuchyně. U plotny stála mamka která dělala něco, co nesmírně vonělo. U stolu seděl Max a snažil se ukrojit kus palačinky. Táta už byl v práci, jako každý den. Skoro ho nevidím, práce je přednější než my. Ale to víme s mámou už dlouho.
Posadila jsem se vedle mého bratra.

" Tady" zářivě se na mě usmála a podala mi talíř s palačinkama s ovocem.

" Děkuju moc" úsměv jsem ji oplatila a pustila se do toho.

Popadla jsem batoh a snažila se co nejrychleji nandat boty. Div jsem se málem přirazila, ale stihla jsem to a z domu vyběhla v rekordním čase. Vyšla jsem ven a fyzicky se připravovala na patnáct minut pěšky. Ale před  domem někdo stál. Nebo spíše něco.

"Dobré ráno" od ucha k uchu se na mě usmíval Dylan. Nechápavě jsem na něj civěla. Neměl tady být.

" Co tady děláš? Já do školy dokážu jít sama" lehce jsem se usmála. Kdo by nechtěl odvoz?

" Snad můžu vyzvednout svou holku, ne?" Usmál se a otevřel mi dveře od spolujezdce. Jako princezna jsem se usadila a zapla se. On udělal to samé a vyjeli jsme vstříc škole.

Zastavili jsme před budovou, která se mi už teď hnusí. Vystoupila jsem a čekala, až si Dylan zamkne auto. Kývl na mě a chytl mě za ruku. Nervózně jsem cupitala vedle něj a chtěla, aby už byl konec dne.
Došli jsme k jakési partě lidí, které jsem jen znala jen od vidění. Samozřejmě to byly ty celebrity, taky s kým jiným by se asi Dylan bavil. V dálce za nimi jsem zahlédla Evelyn. Ihned jsem se chtěla jít za ní ale Dylan mě pevně držel.

" Musíš se s nima poznat" zašeptal mi do ucha. Já jsem jen otočila oči v sloup a stála vedle něj.

" Čus kámo" pozdravil ho nějaký vysoký blonďák. Ihned padli pohledy na mě. Nervózně jsem stála a nechtěla se s nima bavit.

" A kdo je tahle kočička" usmál se na mě a podal mi ruku. Tu jsem nervózně přijala.

" Luku tohle je Brynn, Brynn, Luke" seznámil nás. Luke mi políbil ruku jako princeznu. Proč se ke mě všichni chovají jako ke princezně?

" Tohle Brad a Hailey" ukázal na pohlednou blondýnku. Možná jsem ji i už někdy zahlédla? Nevím, spíše jsem se usmála na Brada.

" My se už známe že?" Usmál se Brad. Také jsem se usmála a objala ho. Jsme už dlouho kamarádi, teda spíše kvůli Evelyn.

" Ano" podívala jsem se na Dylana který na nás nechápavě koukal.

" Přes Evelyn" ujasnil mu Brad. Podívala jsem se opět na Dylana, který už to pomalu začal chápat.

" Jdeme?" Dylan mi dal ruku přes rameno a věnoval mi pusu na tvář. Lehce mě to zaskočilo, ale nechala jsem to být a kývla mu na jeho otázku.

-----

" Děláš si že mě prdel! Ty chodíš s Dylanem?!" Vykulila na mě své modré oči Evelyn. Musela jsem se zasmát, protože tohle její chování je k popukání.

"Můžeš křičet ještě víc?" Zasmála jsem se a věci na matiku si srovnala na stole. I když bych je nejraději vyhodila z okna.

" Stejně už to není tajemství. Ví o tom už celá škola" řekla už trochu klidnějším hlasem.

" Někdy ti to všechno vysvětlím" chci jí říct pravdu. Chci jí říct že a ním chodím jen na oko a pravá láska to stoprocentně není.

Zazvonilo na hodinu a do třídy vešla manželka ďábla. Jakmile začala mluvit, přestala jsem poslouchat a jako každou hodinu matematiky si začala kreslit do sešitu.

----

Po celým unaveným dni se konečně dostanu ven. S Evelyn po boku se nadýcháme čistého vzduchu a jsme připraveni, jít opět do kavárny.

" Dneska nějaké kafe fakt potřebuju" řekla Evelyn když jsme dorazili na místo, kde jsme častěji než doma. Za pokladnou jsme bohužel neviděli Olivera, proto jsme se jen odebrali k volnému stolku. Po chvíli k nám přišla číšnice a ihned jsme si objednali.

Nečekali jsme dlouho a naše kafe nám přinesli. Jako kdyby jsem týden nepila jsem usrkla a porozhlédla se po kavárně.

" Není to Dylan s Bradem?" Jako kdyby mi Evelyn četla myšlenky. Úplně to stejné jsem chtěla říct také.

" No jasně že to jsou oni" usmála se Evelyn. To jsem teď potřebovala..

"Brade!" Zakřičela, když jsem ji chtěla zastavit. Položila jsem si obličej do dlaní, protože opravdu nemám za potřebí ho zase vidět.

" Nazdar! Co vy tady?" Automaticky přešel k nám a s Evelyn se ihned políbili.

" Ahoj" pípla jsem když mě Dylan objal. Sedli jsme si zpátky na židle, které si sem kluci přitáhli.

" Nevěděla jsem že si kluci zajdou na kafíčko a proberou drby" zasmála se Evelyn a podívala se na ty naše drbny.

" Taky jsme nepřišli probírat drby, ale strategii na nás páteční zápas" zápas. Něco, čím ji naše škola skoro proslavená. Dalo by se říct že minimálně třikrát do měsíce hraje nás fotbalový tým proti nějaké jiné škole. Ale jsme skoro neporazitelný. Ve škole máme obrovskou výstavu všech možných pohárů, medailí a diplomů. Jsem na ně pyšná.

" Aha, tak to chápu" kývla jsem abych tady jen neseděla a také se zapojila do konverzace.

" Doufám, že přijdete a budete nám fandit jako o život" Podíval se na mě Dylan.

" No jasně, o tom žádná" převzala slovo Evelyn. Už jsem se jen napila kafe a začala si tuhle společnost užívat.

----

" Díky za odvoz" poděkovala jsem Dylanovi za jeho službu.

" Není za co" usmál se. Až teď jsem si uvědomila, že jeho úsměv je úplně kouzelný.

" Tak zase zítra ráno?" Zeptala jsem se pro jistotu. Mám ráda, když vím, na čem jsem.

" Jasnačka" řekl a zase a udělal krok ke mně. Přiblížil se k mému obličeji, ale já uhla.

" Radši už jeď, dobrou" stejně jsem se zasmála. Dobře jsem to zandala.

" Dobrou" zvolal na mě když si sedal za volant. Vešla jsem do domu a myšlenky na něj, chtěla z hlavy co nejrychleji dostat ven.

------

Jsme u 3 kapitolky! Snad se zatím líbí.
Omlouvám se že nevydávám nějak pravidelně, ale mám hrozně školy, a píšu opravdu když mám trochu volného času, což se moc nestává. Takže se předem omlouvám. Budu ráda za jakýkoliv komentář, přečtení a vote 💕

pardon za gram. chyby!

ps; nahoře je Evelyn!

Vaše helca!