Můj sen <3

Staré koleje :3

Za chvilku se začíná vše vracet do starých kolejí. Teda skoro vše...Pro ostatní už jsem nebyla jen ta bláznivá holka, co si naplánovala celý svůj život s ním, ale chudinka...PRO VŠECHNY! :( Když jsem přišla do školy, chodby utichly...Všechny oči se upírali na mě. Sklopila jsem hlavu a tiše došla ke skřínce...Potom jsem slyšela hlas:,, Padejte do třídy, máte hodinu! Radši se věnujte biologii, než litujte Kat! Slyšíte? Vypadněte!" Překvapeně se otočím. V bojovém postoji tam stojí moje nejlepší kámoška ze šesté třídy Pearl.

V šestce se na mě vykašlala. Na školu přišla Sarah. Pearl se ze dne na den změnila. Úplně jsem to nechápala. Prvně to nedávala tak znát, chodila se mnou na zastávky a všechno. Jen jsem pozorovala změny...Nesmála se tak, jako dřív, můj humor jí připadal "dětinský"...Jednoho dne už se mnou ani na tu zastávku nešla. "Šla k babičce"...O chvíli později jsem ji viděla v parku, kde se smála, až se za břicho popadala. Se Sarah...Bolelo to...Druhý den ve škole mi na rovinu řekla, že je konec. Bolelo to ještě víc. Utekla jsem na záchody a po zbytek školy nevylezla. Když jsem z nich odcházela, s flekatým obličejem od pláče, potkala jsem Mikea. Za hodinu, co jsem s ním byla venku a co jsem ho znala, jsem ho stihla poznat, jako jsem nikoho nepoznala ani za celý život!! A taky jsem se do něho zamilovala k zbláznění. O týden později jsme spolu začali chodit. Nechyběla mi Pearl, měla jsem jeho. On byl moje všechno..

,,Díky," pípla jsem. ,,Za nic," usmála se. ,,Za hodně," usmála jsem se. Jako na povel jsme si padli do náruče. Rozbrečela jsem se. Štěstím. Konečně ji u sebe mám. Po čtyřech letech. ,,Ehmm, dámy? Neslyšely jste zvonění?" ozvala se za námi paní ředitelka, která strašně ráda chytala opozdilce na hodinu. Rozřehtaly jsme se a odklopýtaly do třídy :3