44.kapitola

526 41 4
                                    

Bylo divné být zpátky ve starém bytě v Bradavicích. Snape měl pocit, jako by stál uprostřed obývacího pokoje nějakého cizince.

Nový profesor lektvarů se rozhodl bydlet blíž k Nebelvírské věži, protože prý nebyl velký fanoušek podzemí. To byl důvod, proč zůstal Snapeův byt nedotčený, vypadal přesně jako před lety.

Všechny věci byly pokryté malou vrstvou prachu a on se neobtěžoval s tím, aby ho nechal zmizet. Jednoduše byl příliš vyčerpaný na použití magie.

Bylo brzy ráno, nejspíš okolo páté hodiny. Dychtivě čekal na ranní vydání novin, byl zvědavý, co o něm budou psát. Obvykle nevěnoval pozornost odpadu jako byl Denní Věštec, ale potřeboval vědět, co píšou o něm a Harrym.

Ten bláznivej kluk ukázal víc vzpomínek, než Severus počítal, nemluvě o tom hrozném domácím skřítkovi. Od kdy můžou skřítci vypovídat u soudu?

Ale na skřítka se zlobit nemohl. Určitě mu vzpomínky vyrvali z mysli bez varování a souhlasu. A čím více na to myslel, tím víc mu to připadalo barbarské a říkal si, jestli Grangerová pořád pracuje pro SPOŽÚS (Společnost pro Podporu Občanské a Životní Úrovně Skřítků).

Vždycky si o ní myslel, že je šílená, ale asi měla pravdu. I když se mu to příčilo přiznat, byla docela brilantní, a nejspíš dosáhla skoro všeho, co chtěla.

Myšlenky na Grangerovou ho vedly k Weasleymu a samozřejmě k Potterovi. Zlaté trio zjevně prodělalo změnu v dynamice a Snape měl pocit, že to bylo kvůli němu. Ten Weasleyovic kluk je oba propaloval pohledem, a když se přehrávaly Harryho vzpomínky, vypadal skoro nemocně.

Harry a ty zatracený vzpomínky. Co si ten kluk myslel?

Myslel na tvoje bezpečí, zamumlal jeho hlas v hlavě.

Ignoroval ho a začal prsty bubnovat do stolu v kuchyni u kterého seděl.

V myšlenkách zabrousil zpět ke konverzaci, kterou vedl včera večer s Minervou, i když se snažil na to nemyslet.

Nepopřel by, že mu na Harrym začalo záležet, ale určitě to tak k němu necítil? Nedovolil sám sobě mít podobné pocity od... no, nikdy k nikomu nic podobného necítil.

Jasně, že měl zkušenosti se sexem na jednu noc, ale to nebylo to samé. Byly pro něj jen způsobem, jak se zbavit stresu a nic pro něj neznamenali.

Určitě v tom nebyl rozdíl? Nebyl zvyklý, aby se o něj někdo zajímal a Harry o jeho životě mluvil s takovou... vášní, že měl chuť udělat cokoliv, aby byl mladší kouzelník šťastný. Měl chuť dělat všechno, co dřív nedělal. Chtěl se díky tomu změnit.

Ale jak se k tomu vůbec dostal?

Ano, Harry byl jiný, než ostatní. Nebyl obyčejný úlet. Nebylo na něm nic obyčejného. Ani na jejich vztahu nebylo nic obyčejného.

A to ho vrátilo k Minervině otázce.

Takže ti na něm záleží?

Jak mohl říct ano? Šlo tu o Harryho. Byl to kluk, kterého tolik let nenáviděl, kluk, který byl synem jeho nejlepší kamarádky, kluk, který viděl to nejlepší na každém.

Harry byl...Harry byl oheň a poslední věc, kterou Snape chtěl, bylo ten oheň uhasit.

Severus Snape nebyl sobecký muž, ať už lidé říkali cokoliv. Došlo mu, že Harry je lepší, než on, takže přesvědčoval sám sebe, že na jeho pocitech nezáleželo. Jeho vlastní touhy nebyly důležité. Už ne.

Drahý Severusi Snape (Snarry CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat