Desmos Amorus

Úvod

Tak jo, tohle je zas pro příznivce slashe 😉 Vytáhla jsem z archivu tuhle starou povídku z roku 2009.

Netuším, jak dlouho mi bude trvat než to přepíšu. Bohužel mi to nejde zkopírovat, takže jsem musela dělat screeny a vytisknout si to. Vídíte, že toho je fakt hodně...

Takže aktualizace bude prostě až zas přepíšu další kapitolu. Snad se vám povídka bude líbit ☺️

***

Seděl na zadním sedadle auta a snažil se být co nejméně nápadný. Vedle něj se rozvaloval Dudley a vyprávěl rodičům směšné historky ze své školy. Petúnie seděla vpředu, otočená bokem, aby viděla na syna a hltala každé jeho slovo. Každou chvíli zvolala:" To je báječné, Dudlíčku!"
Vernon se soustředil na řízení vozu, a tak jen občas něco poznamenal. Vypadalo to téměř jako rodinná idylka. Harry však myšlenkami bloudil někde jinde, bylo to jen pár týdnů kdy viděl zemřít Cedrika a znovu povstat Voldemorta. Nevnímal cestu a už vůbec ne své příbuzné.

Najednou ho jako z tranzu probralo skřípání brzd, praskání a vyděšeně výkřiky. Vzápětí už jen viděl, jak se vodní hladina pod ním stále rychleji přibližuje...

Jejich auto se spolu s mostem, po kterém jela zhruba další stovka aut, zřítilo do řeky. Auto se rychle plnilo vodou až po střechu. Prvním instinktem bylo vytáhnout hůlku a pomocí kouzel se co nejrychleji dostat pryč. Ascende jej vyneslo nad hladinu, ale ukázalo se to jako velmi špatný nápad, neboť stále kolem něj ještě padala další auta a trosky mostu. Kolem dokola bylo mnoho ostrého kovu, o ktery by se mohl poranit.
Použil bublinové kouzlo a potopil se do hlubin řeky. Všude ve vodě, kam jen oko dohlédlo plavaly třísky, mrtvá těla a pokroucená ocel. Plaval jako zběsilý zpět k Dursleyovým. Ti se snažili vyprostit z auta ale docházel jim kyslík. Než se k nim ale Harry přiblížil, zvrchu na ně s hrozivým křupnutím dopadl kamion. Harry tak tak stihl uhnout. Zakřičel ale bylo pozdě. Když odhodil kamion stranou, tam kde předtím plavalo auto Durleyových, teď byla už všude krev.

***

Harry se třásl po celém těle... Jsou mrtví... všichni jsou mrtví... s vytřestěnýma očima sledoval tu hrůzu kolem. Nikdo z okolních vraků se nepokoušel dostat ven. Musel odsud zmizet. Plaval kus dál než se konečně vynořil nad hladinu. Tam scenérie vypadala ještě příšerněji. Viděl kolem plavat tolik mrtvých těl. Vypadalo to, že neštěstí nepřežil nikdo kromě něj. Když si to uvědomil, chtěl utéct, nemohl tomu čelit. Musel pryč. Použil zastírací kouzlo právě včas, protože na místo dorazili na místo první záchranáři. Šel co mu nohy dovolily. Nemohl tu zůstat...

Když už nemohl jít, sedl si na kraj silnice. Byl v zapadlé uličce a tak zrušil zastírací kouzlo.

Rozbčecel se a přemýšlel kam se se teď vrtnout. Jakmile na to pomyslel, uslyšel troubení záchranného autobusu. Fialový dvoupatrák po chvíli zastavil těsně u něj. Harry do něj váhavě nastoupil.

"Ty tedy vypadáš, " zhodnotil jeho zjev Stan Silnička.

" Hmm," řekl Harry a vytáhnul z kapsy drobné. Koupil si lístek do Londýna a poté si sedl na nejbližší postel a tupě zíral z okna. Stan ho naštěstí tentokrát nechal být. Cesta uběhla překvapivě rychle a tak za chvilku vystupoval vrzajícími dveřmi do Deravého kotle. První koho Harry uviděl, byl starý bělovlasý kouzelník.

"U Merlina, Harry?" vytřeštil Brumbál oči a přešel k němu.

" Profesore Brumbale?" podivil se Harry. Poté se mu zatmělo před očima a omdlel...