THE HYPE HOUSE GIRL🦋

STORY😢

Vi: Nechtěla by jsi už někomu říct co se stalo s tvými rodiči?
Já: Máš pravdu nikomu jsem to ještě neřekla. Ale....Vinnie můžu ti věřit že to nikomu neřekneš?
Vi: Ne neboj u mě bude tvoje tajemství jako v pandořině skříňce.

................................
Tak jsem tedy začala vyprávět ten smutný příběh....
Tehdy to bylo pondělí a já vstala s tím že si dnešní dopoledne užiju s rodičema a s Nickem. Někam si zajedeme a pak odvezeme rodiče na letiště. Letěli na 2 měsíce na pracovní cestu na Bahamy.
Sešla jsem tedy dolů a u schodů už byli kufry. Trochu jsem se zarazila.
☁️myšlenky☁️: Proč tu jsou ty kufry vždyť jedeme až v jednu.
Došla jsem do kuchyně ve které seděli rodiče a vypadali dost vážně.

Já: Dobré ráno stalo se něco?
Proč jsou už u schodů kufry?
M=mamka: O tom jsme s tebou a s tvým bratrem chtěli mluvit. Víš no musíme odjet už teď.
Já: Cože? Vždyť vám to letí v jednu
O=otec: To ano ale ještě jedno dřívější letí v 8 tak pojedeme hned. Šéf nás tam chce.
Já: To nemyslíte vážně?! Tak mi s-
Ni: Co se tu děje?
Já: Hah rodiče kvůli nějakého šéfíka odlétají už teď. V 8 jim letí letadlo!
Ni: Cože? To nemyslíte vážně! Domluvili jsme se že si užijeme hezké dopoledne spolu jako rodina než všichni odletíme a Daisy tady zůstane sama!
M: To ano drahoušku al-
Já: Ne mami ! Žádné ale! Nikoho z nás nezajímá že místo stráveného času se svými dětmi jedete někam kvůli tomu vašemu šéfíkovi.
O: Dost! Už nejste malé děti není vám pět abychom vám vysvětlovali že máme prostě práci!!

Oba jsme se s Nickem sebrali a odešli do mého pokoje.
Po 20 minutách jsme slyšeli jen zabouchnutí dveří a ticho. Vyšli jsme tedy ven z pokoje a nikdo dole nebyl. Já se rozbrečela a hned Nicka objala. Jak nám to prostě mohli udělat?

Celých 45 minut jsem byla špatná Nick byl po mém boku celou dobu. Po dvou hodinách řekl že taky musí na letiště letěl totiž s Madison na dovču k moři. Vůbec se mu nechtělo mě nechat samotnou ale když jsem ho přesvědčila že jestli mě hodí po cestě na letiště do Hype housu budu v klidu tak taky udělal. Odlétal v 10. Nezapomněl se semnou pořádně rozloučit a dát mi pusu(sourozeneckou).

Večer v 9 při velké bouřce mi začalo volat neznámé číslo. Byla jsem už na pokoji s Charli a bouřky jsem se nebála. Nebyl důvod. A tak jsem odešla na chodbu a telefon zvedla.

Hovor
??: Dobrý den u telefonu policie Los Angeles
Já: Dobrý den tady Daisy Austin stalo se něco?
P=policie: Ne teda ano vaši rodiče letěli v 10 hodin letadlem (název si vymyslete) na Bahamy? Alice a Cole Austin?
Já: Ano to jsou jejich jména a ano letěli na Bahamy ale řekli že letadlo odlétá v 8.
P: Ach ano letadlo mělo odlet naplánovaný na osmou hodinu ranní ale kvůli kontrolám se let přesunul na 10.
Já: Aha a proč mi teda voláte?
P: Musím vás informovat o tom že vaši rodiče zahynuli při letu. Byla bouřka a jeden blesk do letadla udeřil.Letadlo mělo poruchu a zřítilo se do moře. Nikdo nepřežil..upřímnou soustrast.

Konec hovoru
Upustila jsem mobil na zem. Do očí mi vhrkly slzy a já se skácela k zemi. Zvedla jsem mobil a zavolala Nickovi.

Řekla jsem mu všechno co ta ženská z policie. On začal taky brečet. Pak ještě než telefon ukončil řekl že co nejdřív přijede ale musí se s tím vypořádat. Já jsem jen souhlasila. Ano chci ho mít u sebe ale ať se s tím radši vypořádá každý sám.