Winter Love

158 17 10
                                    

LOUIS'S POV. :

Už asi čtyři hodiny jsmev autě na cestě do Skotska. Liamův kamarád z vysoké školy, Zayn, nás pozval na Vánoce do jeho hotelu. Liam je můj kolega z práce, známe se už asi šest let, z toho čtyři roky a sedm měsíců spolu pracujeme jako manažeři jedné cestovní agentury. A jede s námi ještě Niall, to je zase můj nejlepší kamarád z vysoké.

Upřímně, dovolenou delší než dva dny jsem nezažil už nějakou dobu a nemůžu se dočkat, že budu deset dní mimo město a pracovní povinosti. Vlastně nemám ani žádné plány nebo představy, co bych asi tak chtěl dělat. Možná se naučím na snowboardu, nevím.

Když jsme dorazili k hotelu, bylo kolem poledne. Všude bylo plno sněhu, od kterého se odrážely zimní sluneční paprsky, takže se vše krásně třpytilo. Liam zaparkoval jeho stříbrnou Audi na jedno z volných míst na prostorném parkovišti, následně jsme všichni vystoupili, vzali si každý svůj kufr a zamířili na recepci.

Tam už čekal Zayn. Jeho havraní vlasy byly přesným opakem sněhu venku, oči barvy hořké čokolády zase dokonale ladily s barvami na recepci, která byla vymalovaná na béžovo a nábytek v ní byl tmavě hnědý. Černovlásek se nejdřív obejmul s Liamem a pak i se mnou. Nakonec jsme ho ještě seznámili s Niallem, jelikož se předtím ještě osobně neviděli: „Zayne, tohle je Niall, můj nejlepší kámoš a náš kolega. Nialle, Zayn."

Po přivítání se Zaynem jsme dostali klíče od pokoje a šli se trochu zabydlet a odpočinout si po dlouhé cestě.

Nejednalo se o obyčejný pokoj se zašlými bílými zdmi a směšně malou skříní, jako to většinou bývá. Tady byly zdi světle šedé, koupelna dost prostorná a stejně tak i ložnice. U každé ze tří postelí stála jedna skříň a noční stolek, vše v bílé barvě. Nechybělo velké okno s výhledem na krásnou krajinu a dokonce ani stolek s televizí. Musím říct, že tohle bylo něco úplně jiného, než kdekoliv jinde. Bylo vidět, že je to Zaynovo vlastnictví. On měl vždycky dobrý vkus.

Každý jsme si zabrali jednu postel a vybalili si věci. Pak jsme se rozhodli, že si nejdřív zajdeme na oběd a až pak si trochu odpočineme. Vzal jsem si na sebe mikinu, po kapsách schoval peníze, mobil a klíče a společně jsme vyrazili zpátky k recepci, a odtamtud do restaurace patřící k hotelu.

Po obědě jsme si s klukama šli odpočinout zpátky na pokoj. Pustili jsme si nějaký film, který který byl zrovna v televizi. Někdy kolem třetí už jsme se začínali nudit, a tak jsme se vydali na svah. Jelikož jsme díky Zaynovi mohli jezdit zadarmo, lyžovali jsme až do sedmi do večera, a to i přes to, že byla už dost tma. Nijak nám to ale nevadilo, stejně jako naštvané pohledy staršího pána, který už by to očividně rád zabalil, ale kvůli nám nemohl.

Když už jsme byli hodně promrzlí, šli jsme tedy dovnitř. Trochu se ohřát, převléknout a zajít si na večeři. Tam jsme potkali Zayna, který se rozhodl přidat se k nám. Vyptával se nás, co bychom chtěli za těch pár dní stihnout, jak se nám tady zatím líbí a na podobné jednoduché otázky.

„Chtěl jsem se naučit na snowboardu, ale úplně nemám jak. Nemám ani svoje prkno a nesháněl jsem ani instruktora, takže to pravděpodobně padá.." zmínil jsem jediný svůj plán, který, jak jsem řekl, nemám jak uskutečnit.

„Náhodou tady mám kámoše. Je to můj asistent a ve volným časem dělá instruktora snowboardingu, takže jestli bys chtěl, klidně bych ti mohl domluvit nějaký hodiny," ozval se Zayn.

Tak tohle jsem nečekal... Kolik lidí má kolegu s kamarádem, kterej vlastní hotel s instruktorem snowboardingu? „To by bylo super! Byl bych ti fakt vděčnej."

„To nic není. Zařídím to."

༄༄༄

Hned druhý den ráno mě Zayn zastavil na chodbě a oznámil mi, že mám být v jednu v hale. Prý tam na mě bude čekat nějaký Harry, to byl ten instruktor.

Winter Love // Larry Stylinson oneshotKde žijí příběhy. Začni objevovat