Dark World [One Direction]

30.

Doopravdy jsem si připadala jako mafiánka, když jsme se Soph vedle sebe mířily k Liamovu bytu. A onen fakt, že jsme obě v černém, tomu pocitu dodával ještě větší reálnost.

Soph otevřela dveře do garáže. Rozhlédla jsem se okolo a zkontrolovala, jestli nás někdo nesleduje, načež jsme obě dvě vklouzly do prostoru dílny.

Schválně jsme nedělaly rámus. Liam byl zády k nám a zrovna se hrabal v motoru, takže nás neviděl. Slyšet nás taky nemohl, jelikož se po celé dílně linuly hlasité tóny písně Wonderwall od Oasis. Nojo, Liam má pravděpodobně rád devadesátky nebo co je to za léta. Ale abych pravdu řekla, já občas taky, takže jsem nebyla zase tak moc překvapená, když jsem si potichu začala pobrukovat s rádiem, které na sebe mělo připojeno dva reproduktory a jeden basový, který téměř rozechvíval svými vlnami celou garáž.

Se Soph jsme se opřely o jedno z aut a čekaly, až si nás Li všimne.

Netrvalo dlouho a Liam ztuhnul při práci. Následně sáhl pro zbrani, kterou při otáčení se k nám nabil. Namířil, ale když spatřil dva vetřelce, kteří si ho prohlíželi nabroušenými pohledy, sklopil zbraň a překvapeně zíral.

Soph chmátla po ovladači a jedním stiskem tlačítka umlčela rádio, takže bylo najednou takové ticho, že by i spadnutí špendlíku bylo slyšet.

,,Li!" zvolala jsem předstíraně sladkým hlasem a rozpřáhla jsem ruce, při čemž jsem se k němu začala přibližovat.

Nasucho polkl a začal pomalinku couvat.

,,Tak mě napadlo, že tě navštívíme... Já se alespoň zeptám, jak jste mě tehdy dostali od Ashtona... A taky proč nám kurva lžeš!" zavrčela jsem.

Liam natáhl ruce před sebe, jako by se mě snažil zpomalit, ale já šla dál, pomalinku - krůček po krůčku - k němu. ,,Poslyš, nevím, co to tu plácáš. Soph, tak dělej něco!" řekl zoufale, když už jsem zase vřela vzteky.

Sophie se zvedla a šla k nám. Oh ne, no tak, Soph! Jsme tým! Nezklamej mě.

Čekala jsem, že mě od Liama odtáhne nebo tak něco, ale ona k němu přišla a vlepila mu prvotřídní facku. ,,To máš za to, žes nám lhal!" sykla. Liam si ihned přiložil svou dlaň na tvář.

,,A teď... Proč jsi teda vůbec lhal?" zeptala jsem se a založila si ruce na prsou.

Liam zakňučel. ,,Tobě to nedojde?" zeptal se.

,,Ne, opravdu ne!" rozhodila jsem rukama.

,,Proč asi? Jsi sakra moje holka! Byl jsem naštvanej jak na tebe, tak na Harryho. Chtěl jsem se ti prostě nějak pomstít, měl jsem úplně zatemněnej mozek. Máš pravdu, asi jsem to přehnal. Ale pochop mě!" nahrnuly se mu slzy do očí.

,,Dobře, Harryho bych pochopila, ale proč i ostatní?!" zeptala jsem se a snažila se potlačit slzy, které se mi taky draly na povrch.

,,Chtěl jsem tě od nich držet dál, abys náhodou nedostala chuť spát i s nima!" zavrčel Liam narovinu.

A v tu ránu dostal další facku, ale tentokrát ode mě. Ano, možná jsem na to neměla právo. To já ho podvedla. Jenže tohle byl prostě reflex.

,,Nejsem tvoje holka." sykla jsem, obešla Liama, který si opět držel tvář, a přešla ke svému autu, kterého jsem si všimla. Stálo na svém místě.

Nasedla jsem a nastartovala. Ani mě nepřekvapilo, že nebylo zamklé a klíčky se houpaly v zapalování. Zařadila jsem zpátečku a rychle vycouvala. Pak jsem jen rychle koukla na Liama, který na mě vyjeveně koukal s rukou na tváři. I Soph byla překvapená.