The Hunger Games - Sbližování

7.kapitola

Je večer a já s Peetou se připravujeme na večírek. Musíme oba vypadat skvěle, protože nás budou zase natáčet. Cetkie mě líčí a dělá mi účes. Mám na sobě fialové koktejlové šaty, které mi objednala Sae z Kapitolu.
Když přicházím na večírek, po cestě lemované lampiony, už se začínají scházet lidé. Je to tu nádherné... Všude svíčky, světla, květiny. Peeta už sedí u stolu a povídá si s Haymitchem. Vypadá úžasně! Má na sobě modrou košili s krátkým rukávem, kterou si rozepl u krku a plátěné kalhoty. Když si k nim sedám, zírají na mě. Už dlouho mě neviděli takhle namalovanou a oblečenou v šatech. ,,Ahoj. Jak se máte?" ptám se s úsměvem od ucha k uchu. ,,Já skvěle! Bude tu dnes plno dobrého pití." říká Haymitch. ,,Já... Já vlastně... Taky n-no." říká Peeta a přitom se dívá na můj až příliš velký výstřih. Sedíme povídáme si a louka, na které se večírek pořádá, je už plná lidí. Někteří lidé začínají tančit. A nás začínají obletovat lidé s kamerami. Už jsou tu zas! Pomyslím si naštvaně. Hned jak Peeta zaregistruje kamery, vydává se ke mě, uklání se a žádá mě o tanec. Samozřejmě příjmám a jdu s Peetou přímo doprostřed parketu. Jeho ruce obepínají pevně mé boky a jeho síla si hraje s celým mým tělem, jako s hadrovou panenkou. Ale vůbec mi to nevadí. Naopak nechávám ho převzít veškerou vládu nad mým tělem. Políbí mě a já okamžitě rudnu. Je to lepší než jsem doufala, protože jsem zjistila, že Peeta ke mě něco cítí, že mě má rád a možná mě dokonce miluje. Když jsem si představila, že by mě Peeta musel s odporem líbat, myslela jsem, že zešílím. Ale nakonec je vše tak jak to má být. Jsem jako ve snu při tanci s Peetou...
Po několikáté mě políbí, ale tento polibek není tak cudný, jako ty ostatní. Je hluboký a procítěný. Celé mé tělo zaplavuje teplo, které se rozšiřuje až ke konečkům prstů. Vůbec nevnímám okolní svět a Peeta je na tom stejně. Jsem jen já a on. My dva...
Museli jsme být hodně mimo a líbat se hodně dlouho, protože když se od sebe odtahujeme, abychom nabrali trochu kyslíku do plic, zjišťujeme, že nám všichni lidé s nadšením tleskají. Kamery kolem nás obletují jako supi. Je nám to jedno. S úsměvem se ukláníme všem těm lidem a po chvilce si jdeme sednout. Sedáme si a nic neříkáme, jen se usmíváme jeden na druhého. Oba jsme určitě cítily to samé. Jsem tak zatraceně zamilovaná do tohoto muže, pekaře, umělce, výťeze, bojovníka.
Přichází Haymitch s Cetkii a přisedají si k nám. Cetkii zatleská a tím jejím pištivým hláskem nás začne chválit. ,,Peeto, bylo to překrásné! Tančili jste úžasně! A ten polibek... Musel si toho hodně překonat, aby si políbil Katniss. Miluji vás zlatíčka," říká Cetkie a zase rychle někam odcupitá. Haymitch ale vypadá naštvaně. ,,Myslím, že to nebyl až takový herecký výkon. Co...? Mě se nezdálo, že by Peeta musel něco překonávat," říká Haymitch a podezíravě se na nás dívá. ,,S tím souhlasím Haymitchi. Nebyl to až takový herecký výkon. Vlastně ani nemusel být," říká Peeta a vášnivě mě líbá. ,,Jo ták... Takže vy jste spolu a ani se nezmíníte! Víte jak jsem se bál, že tady začneš Katniss škrtit? A tobě nedělá problém ji líbat a kdoví co ještě." říká Haymitch naštvaně. ,,Promiň, ale do toho ti nic není." říkám ironicky. ,,Jo tak není..." odfrkne si Haymitch. A já začínám potlačovat smích. ,,Když není tak není." říká Haymitch, otáčí se a jde pomalu pryč. Najednou se vrací zpět. ,,A vy už jste spolu to... No víte co..." říká Haymitch a je celý rudý. Nevím jestli proto, že je to dost nemístná a trapná otázka, nebo proto, že je už trochu opilý. Ale řekla bych, že to první. Já taky pomalu rudnu při pomyšlení na Haymitchovu otázku a naštvaně se na něj dívám. ,,A co je ti sakra do toho jestli jsme spolu s Peetou spali? Mě taky nezajímá jestli spíš s Cetkii." křičím na něj. Ještě, že tu hraje tak nahlas hudba a kameramani už odešli. Při pohledu na Haymitche a Peetu se zarazím. Oba sedí s pusou dokořán. ,,S Cetkii nebo kýmkoliv jiným." říkám a snažím se uklidnit. Peeta mě chytá za ruku a objímá mě. ,,No dobře nic mi do toho není." přikyvuje Haymitch. ,,Měli bychom jít." šeptám Peetovi do ucha a on přikyvuje. Tak pomalu jdeme ruku v ruce po cestě lemované lampiony domů...

Omlouvám se za chyby. V této i předchozích kapitolách. Přeji klidné a zábavné čtení.
:-)