Řekni Mi Že Mě Miluješ

-14-

" ahoj!" Skoro jsem vykřikla, když jsem zahlédla Dylana. Byl opět za školou a čekal před svým autem.

" No nazdar" objal mě a dal mi pusu do vlasů. Potom jsme se od sebe odtáhli a každý nastoupil na svojí stranu. Batoh jsem si dala mezi nohy a otočila se na Dylana.

" Můžeme?" Zeptal se mě a čekal na moje svolení. Cítila jsem se jako princezna. A on je můj princ.

" Můžeme" odvrátila jsem pohled a koukala před sebe, jak se budova školy zmenšuje.

Dorazili jsme před můj barák, kam se mi teď ani nechce. Ale Dylan má trénink a tam ho nemůžu otravovat.

" Tak se měj" řekla jsem a dala mu pusu. Zase. A zase. Z polibku se to přesunulo na vášnivé líbání. Ale z kterého nás vyrušil telefon, který ale nebyl můj.

" Promiň, to je trenér. Už musím" vzal telefon a přiložil si ho k uchu. Jen mi zamával a pak nastoupil do auta. Taky jsem mu zamávala a vešla do domu. U stolu seděl Max, který se ládoval dortem, který jsem dělala.

" Čauky" pozdravila jsem ho a usmála se. Rozcuchala jsem mu vlasy a dala pusu na tvář. Ihned si vlasy upravil a místo, kam jsem mu věnovala polibek si utřel hřbetem ruky. Mamka seděla na gauči a koukala na televizi. Přešla jsem k ní a uvědomila si, že jsem v poslední době s ní vůbec netrávila čas.

" Ahoj Brynn, jak ses měla?" Objala mě a usmála se svým nádherným úsměvem. Pamatuju si, jak jsem byla malá a její úsměv jsem viděla furt. Teď už ani ne. A to mě mrzí.

" Dobrý, co ty?" Zeptala jsem se, aby se naše konverzace někam dostala.

" Ušlo to. Víš, že se dneska už otevřela pouť?" Tuto informaci už vím. Pouť je v tomto městě něco velkého, co se řeší už měsíce dopředu. Ve škole o tom mele úplně každý. Jak tam půjde, dá si cukrovou vatu, potom půjde na kolotoč a pak se vyzvrací. Přesně tohle mi řekla Evelyn. Celý den o tom básnila, ale já tohle nemám moc v oblibě. Nemám ráda tyhle všechny atrakce, všude moc lidí a všechny tyhle věci okolo.

" Ano, to nejde jen tak přeslechnout" zasmála jsem se a zakoukala se na seriál v televizi. Neznám ho, proto mě zajímá.

" Nechtěla by jsi tam zajít? Jen my dvě. Matka a dcera" usmála se a lehce do mě šťouchla ramenem. Také jsem se usmála ale nebyla si jistá. Bavit mě to nebude, ale strávit čas se svojí mamkou se neodmítá.

" Tak jo" usmála jsem se a vstala z gauče. Byl už podvečer a proto za chvíli určitě vyrazíme. Odběhla jsem do pokoje, kde jsem tašku udhodila ke stolu a přesunula se ke skříni. Porozhlédla jsem se a přemýšlela, co si vybrat. Večer už je chladno, proto jsem vzala černé legíny, croptop a větší mikinu. Vše jsem na sebe hodila a sedla si ke stolu. Lehce se nalíčila a z vlasů udělala vysoký culík. Moc účesy nenosím, ale někdy si něco udělám. V takovém stavu jsem sešla do obýváku, kde mamka už byla také přichystána.

" Můžeme vyrazit?" Usmála se a s malou taškou přes rameno přešla ke vchodovým dveřím. Kývla jsem a společně jsme vyšly ven.

Dorazili jsem na místo plné kolotočů, jídel a zábavy. Všechno už svítilo svými barvami, které tomu všemu dodávali lepší atmosféru. Hleděla jsem všude okolo sebe a všechny světla se mi začali líbit. Nikdy jsem si neuvědomovala, jak je to kouzelný místo.

Po nějaký době chození, a obdivování lidí kteří šli na ty obrovské atrakce, jsme se rozhodli jít na ruské kolo. To je něco, co se netočí, nejezdí a tyhle všechny věci.

V malém stánku jsme si koupili dva lístky a s něma se vydali na naší smrt. Sice to není nějak strašné, ale já s mamkou jsme úplně stejné. A tohle je přesně něco, co v naší lásce není.

Lidi vystoupili a nás pustili. Zaujali jsme místo v malé kabince. Seděli jsme naproti sobě a smáli se. Dlouho jsme takovouhle společnou chvilku neměli, což je škoda. Strašně si to užívám. I když jsme už několik metrů nad zemí.

Jako malé holky jsme se drželi za ruce a bály se. Byly jsme úplně nahoře, a viděli lidi dole jako mravence. Byl to nádherný výhled.

Byl tady konec naší jízdy. S úsměvem jsme vystoupily z kabinky a konečně chodily na zemi. Byla už úplná tma, ale světla tady bylo dost.

" Brynn já už půjdu. Ty tu klidně ještě buď" objala mě mamka a věnovala mi malou pusu na tvář.

" Tak já pak nějak přijdu domů" usmála jsem se a vzala ji za ruku. Obě jsme se na sebe zazubily. Potom se otočila a odešla. Já jsem hned vyndala telefon a vytočila číslo na Evelyn. 

Po pár minutách jsem dorazila na místo, které jsme měli s Evelyn domluvené. Bylo tady milióny lidí, takže bude výhra, když se dnes večer potkáme.

Zahlédla jsem vysokou, štíhlou postavu, která se blíží ke mně. Usmála jsem se, a rozešla se k ní.

" Nazdar kočko!" Objala mě a já jsem cítila její ovocnou vůni. Odtrhly jsme se od sebe, a já zahlédla její nádherné šaty. Černé, po kolena šaty měli na bocích díry.

" Vypadáš dokonale!" Řekla jsem a ještě jednou se musela podívat na její dokonalé tělo.

" Ty taky, půjdeme?" Postavila se vedle mě a chytla mě za ruku. Táhla mě mezi lidmi, do kterých jsem omylem vrážela. Nevěděla jsem, kam mě táhne, do té doby, než jsme stáli před autodromem.

" Evelyn, tam na nejdu" řekla jsem narovinu a chtěla odsud odejít. Proč jsem nešla a mamkou?

" Ale no tak! To zvládneš!" Opět mě vzala za ruku a dotáhla k pokladně. Paní poprosila o dva lístky a když je dostala, jeden mi dala. Nervózně jsem ho přijala a věnovala ji smrtelný pohled.

Nastoupily jsme do červeného autíčka a chvíli čekaly. Pán nám sebral lístky a tak to udělal u všech ostatních. Otočila jsem se na Evelyn a chtěla ji vyhodit z tohodle autíčka.

" Já tě tak nesná-" nedořekla jsem to slovo, protože autíčka se dali do pohybu a Evelyn ještě pořádně šlápla na plyn.

Lidi bourali do nás, a my zase do nich. Na jednu stranu jsem se nehorázně smála, ale taky se mi nehty zarýváli do sedačky.

Jízda se chýlila ke konci, a to jsem samozřejmě byla ráda. Proti nám jelo nějaký auto, a samozřejmě Evelyn do něj narazila. Ale v tu chvíli bylo něco jiný. V tom autě někdo seděl. Nejdříve jsem si myslela, že je to nějaký hezký kluk který sedí s nějakou holkou, ale jakmile naše auta byly nejblíž, co to šlo, úsměv mi z obličeje zmizel.

----

Nazdar! Na tuhle kapitolu nejsem pyšná, ale už ji potřebuju vydat. Jinak určitě si počkejte na další!

Děkuju za aktivitu, kterou teď mám<3

ps: omlouvám se za gramatické chyby!

Vase helca!