Květiny Pobertů II.

27. Kapitola- Knihovna

Začátkem podzimu začala famfrpálová sezóna, týmy se připravovaly na první zápas a trénovaly co nejvíce mohly. Největší problém bylo jedno jediné famfrpálové hřiště na celých pozemcích pro čtyři týmy.

Nedokázali se shodnout, kdo a kdy bude mít famfrpálové hřiště na tréninky a neustále se dohadovali.

Harry na konci září musel zajít za profesorkou McGonagallovou, aby jim dala povolení a domluvili se, kdy bude mít Nebelvír tréninky tak, aby mohly trénovat i ostatní koleje.

Když se vyhlásil první víkend v Prasinkách, Harry toho okamžitě využil a svolal tým s tím, že nikdo z nich do vesnice nepůjde a budou pár hodin trénovat.

Ronovi se to ze všech líbilo nejméně, pozice brankáře se mu sice náramně líbila, ale asi mnohem víc se mu líbili sladkosti, které prodávali v Medovém ráji a představa toho úžasného máslového ležáku v hospodě U Tří košťat.

Takže celý nebelvírský tým se setkal u famfrpálového hřiště, týden před prvním zápasem sezóny, aby mohli trénovat.

Jenže nebyli jediní.

Havraspárský tým byl u hřiště taky, s tím, že jdou trénovat, ,,omlouvám se, ale dneska tu jsme my." Promluvil Harry na kapitána havraspárského týmu.

,,Nemyslím si, dnes tu jsme my." Zakroutil hlavou jejich kapitán. Byl to vysoký kluk s černými vlasy a tmavýma očima, pleť měl hodně světlou, až bledou a tváře měl propadlé jakoby týdny nejedl.

,,Opravdu se nechci hádat, ale my tady byli dřív a hřiště je tím pádem naše." 

,,To si taky nemyslím, my máme povolení od profesora Kratiknota, je tam jasně napsané, že hřiště je po zbytek dne naše a máme povolení tu trénovat." Ukázal Harrymu povolenku. Harry si ji přečetl a ramena mu spadla, právě přišli o hodiny tréninku, protože neměli povolenku.

,,Fajn." Přikývl Harry poraženě a nechal jít havraspárský tým na hřiště. Otočil se k jeho týmu a povzdechl si, ,,trénink je zrušený."

,,Ano! Můžu do Medového ráje." Radoval se Ron a Harry s Ginny ho zpražili pohledem. ,,Omlouvám se." 

,,Můžete jít." Harry svůj tým propustil a začal se šourat zpátky k hradu.

,,Když není trénink, co máš v plánu dělat?" Ginny šla vedle něj.

,,Nemám ponětí, nepočítal jsem s tím, že bychom ten trénink neměli." Pokrčil rameny Harry a strčil ruce do kapes.

,,Já budu v knihovně dodělávat úkoly a učit se, jestli chceš, můžeš se přidat." Usmála se na mladého Pottera Ginny. Harry se na ní díval, jakoby byla z jiného světa, potom se lehce usmál a přikývl, ,,jasně, rád se přidám, stejně nemám co jiného na práci."

,,Super, tak v knihovně za půl hodiny." Mávla na něj Ginny a rozběhla se k hradu.

,,Jo." Odpověděl Harry do prázdna a díval se, jak Ginny běží k hradu.

********

O půl hodiny později už byla Ginny u jednoho ze stolů v knihovně a skládala si věci na stůl. Předpokládala, že Harry přijde každou chvílí a tak nechtěla odejít od stolu hledat učebnice a knihy, aby nemusel on hledat ji, kdyby během té chvíle dorazil.

Jenže Harry se neobjevil, ani po pěti minutách, ani po další půl hodině. Ginny už vzdala čekaní a šla si pro učebnice, které potřebovala. 

Když byla mezi regály, uslyšela, jak se otevřely dveře od knihovny a někdo mluvil s madam Pinceovou. ,,Je tu ještě?" Zeptal se ten neznámý, madam Pinceová neodpověděla, tak se dalo předpokládat, že neznámého zpražila pohledem a buď kývla nebo ne.

,,Děkuju." Odpověděl neznámý, jenže dveře od knihovny se neotevřely a tak bylo jasné, že madam Pinceová přikývla.

Ginny držela v rukách učebnice a vracela se ke svému stolu, když ji někdo zastavil. Zvedla pohled od knížek, před ní stál Harry, zadýchaný, rozcuchaný a s brašnou na rameni.

,,Kde jsi byl?" Zeptala se Ginny s kamenným výrazem a prošla kolem něj ke stolu.

,,Promiň, fakt se omlouvám, najednou se u mě objevil Dobby a začal mi něco vykládat a já ho nedokázal zastavit. Ale mám pro tebe čokoláda jako omluvu." Harry vytáhl čokoládu z kapsy, byla hořká a trochu polámaná, jak ji měl v kapse.

,,Fajn, omluvu a čokoládu přijímám, ale jestli se tohle někdy stane zase, tak tě zamknu u Ufňukané Uršuly v umývárnách." Vyhrožovala mu a čokoládu mu vytrhla z rukou.

,,Beru na vědomí," zazubil se Harry a dal si své věci na stůl.

,,Co se teď učíš?" Zeptal se, nevěděl, jak pokračovat v rozhovoru, aby mezi nimi nebylo trapné ticho.

,,Dějiny čar a kouzel, profesor Binns nám brzy dá nějaký obtížný a zbytečně dlouhý test a v tomhle ročníku nechci mít špatný známky, abych měla alespoň nějaký dobrý základ až budou zkoušky." Odpověděla Ginny. Vypisovala si poznámky na pergamen z učebnic.

,,Víš, v mudlovském světě mají takový super věci, zvýrazňovače, můžeš si jimi vylepšit poznámky a zápisy, zvýrazníš vždycky to nejdůležitější a pak se z toho lépe učí." Nadhodil Harry, když pozoroval Ginny, jak vypisuje zápisky na pergameny brkem a člověk by se v tom nemohl ani vyznat.

,,Vážně?" Zvedla Ginny pohled od pergamenu.

,,No jasně, a mají sešity, do kterých můžeš ty zápisy psát, budeš mít vždycky jeden předmět napsaný v jednom sešitě a nebudeš muset hrabat v pergamenech a třídit je na hromádky." 

,,To je skvělý. Kde se to dá sehnat?"

,,V každém papírnictví."

,,Až budou Vánoce, tak do nějakého toho papírnictví budu muset zajít." Usmála se Ginny, už viděla, jak bude zvýrazňovat své nové sešity různými barvami.

,,Určitě se ti ty zvýrazňovače budou líbit." Přikývl Harry.

,,A do té doby si musím vystačit s tím, co mám." Ukázala na své popsané pergameny.

********

Večer už byli všichni zpátky v Bradavicích a ohřívali se u krbů ve společenských místnostech.

Ron seděl v křesle a měl v klíně hromadu sladkostí, lékořice, bonbóny, fazolky, arašídy a snad všechno, co byste si mohli představit.

Hermiona seděla na vedlejší sedačce a četla si nějakou knihu, občas se podívala na Rona, který se cpal.

,,Co to čteš?" Zeptal se Harry, když si přisedl ke svým přátelům. Většinu dne strávil s Ginny v knihovně a učili se nebo si povídali, jenže to vadilo madam Pinceové a tak si posílali přes stůl vzkazy.

,,Novou knížku, kterou jsem si dnes koupila v Prasinkách, je dost zajímavá." rozzářila se Hermiona, když mohla mluvit o knížkách.

,,To věřím, jsi už skoro v polovině." Ušklíbl se Harry a poukázal na knihu, kterou měla Hermiona otevřenou v klíně.

,,Hele, Harry! Dívej, co pro tebe mám!" Zahuhlal Ron s plnou pusou a podal mu tabulku nějaké čokolády, kterou Harry ještě neochutnal.

,,Díky." Harry si od kamaráda vzal čokoládu.

,,Nemáš za co."

,,Nemluv, když máš plnou pusu, a stejně, neměl by sis to nechat na později? Budeme mít ještě večeři." Pokárala Hermiona zrzka.

,,Neboj se, Hermiono, já to zvládnu." Poplácal Ron sám sebe po rameni a dál se cpal karamelkami.

Jak se vám líbila Hinny kapitola? Jako co si budem, plán téhle kapitoly vypadal úplně jinak a vůbec to nemělo být plný Hinny, ale co už.😂