🥀🌹🌷 don't give me hope if you 🥀🌹🌷 2#

22

P:"J-ja se chci zase bavit.." řekl pay s nejistým hlasem.
T/j:"byla bych moc ráda" řekla jsem...Payton si mě namáčknul ještě víc k sobě
P:"je to a-aspoň v pohodě?"
T/j:"jen mě trošku bolí hlava,nic vážného" řekla. Jsem a pay se oddalil.
"položil jsem ti na stoleček snídani i s práškem než si po mě stačila ta-"
T/j:"za to se ti omlouvám paytne.." skočila jsem mu do toho.
P:"ne to je v pohodě, asi bych byl taky takhle vylekaný". Pay se na mě usmál a sedl si na postel vedle mě.
"ať chutná" řekl a já se začala chalovat. jeho vařící skills se o hodně zlepšili...

"hmmm,je to dobryy,jsem nevěděla že ses naučil vařit" řekla jsem mu

p:"a ja zas nevěděl že ses dala na modeling" okomentoval mi to taky. "jo,rozhodla jsem se že si udělam karieru ale ono se to stalo tak jako náhodně"
P:"to jsem moc rád" řekl upřímně a usmál se
"jo to já taky" řekla jsem a začalo být takový to trapný ticho

"kde je záchod?" zeptala jsem se asi po minutě ticha.
P:"vyjdeš z pokoje a na proti jsou dveře, tam je koupelna a na pravo je záchod" odpověděl a já odešla... Cítila jsem se špatně z toho že jsem se najedla,každým soustem jsem si počítala kalorie a říkala si že bych neměla tolik jist... Připadala jsem si jak kdybych přibrala 2 kila...zavřela jsem se a klekla si k záchodu a začala nuceně zvracet

*Pov payton*
Seděl jsem na posteli když v tom jsem slyšel že t/j zvrací, šel jsem k ni, myslel jsem si že zvrací protože má kocovinu, vydal jsem se rychlejším krokem k záchodu
Když jsem ale otevřel dveře byl to pro mě nemilí pohled..
T/j měla 2 prsty skoro až v krku a  hned z ni vypadla dnešní snídaně.
Musel jsem zasáhnout
"Co blbneš" řekl jsem jí.. Spíš trošku okřikl, ruku s prsty co si právě chtěla zase strčit do krku aby si podráždila žaludek... Zabránil jsem tomu tak že jsem se skrcil do sedu a hned si ji vzal do objeti.. Ona se hned schovala a začala brečet
"T/j" řekl jsem a snažil jsem ji uklidnit
"já už takhle nemůžu pay" vykopla že sebe.
"tohle nemůžeš dělat, ubliž-"
"u-ubližuju" přerušila moji větu a já ji furt držel..
"proč pak?" zeptal jsrm se jí když se uklidnila..
T/j:"bojím se že přiberu...že prostě to oblečení značky které budu prezentovat na přehlídce mi nebude a-" zastavil jsem ji
"vypadala si Vždycky a vypadáš úžasně, připadá mi spíš že jsi zhubla a prostě si úžasná.. Pokusím se ti s tím pomoct" řekl jsem ale vůbec nevěděl jak..
"zkoušela jsi psychologa nebo psych-"
T/j:"nenenene tam já nechci.. Nechci tam" řekla a já si povzdechl
"dobře tak teď pojď.. Odvezu tě do hotelu kde jsi ubytovana a budeš se svými kamaradky"
"dobře a pomalu se oddalila... Spachla a šla si umýt ruce..
Jen js přemýšlel nad tím jak ji pomůžu... Furt mi na ni záleželo, nechtěl jsem ji jen tak ztratit jako dřív..

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
*O 3 měsíce později*
S t/j jsme takový přátelé s výhodami, od té události jak jsem vystupoval jsme se oba zase nějak zblížíli a je to mezi námi v pořádku. Jsem rád že ji mám aspoň takhle... Snažil jsem se jí vyléčit od té nemoci nevím co to bylo.. Myslím si že to byla bulimie nebo něco takového.. Nevyznám se v tom upřímně moc.. Teď to Budou 3 týdny co nic takového neudělala a jí normálně

.............................
✨Tak čuuus✨