část 28

305 19 3
                                    

Mohlo být okolo desáté hodiny dopoledne a já seděla na posteli. Stále jsem neřekla ani slovo a May mě pravidelně chodila kontrolovat.

Stále jsem nemluvila, ale žádná část popálenin mě nebolela. Bylo to zvláštní a ani já ani May jsme si nevěděly rady.
Bylo to jako být spálená zevnitř a bylo to pěkně hnusný.
............................................................................

Když May odešla z pokoje, aby mi dala prostor, zazvonil mi telefon.
Táta. Skvělý, celou dobu se mi neozve a když nemůžu mluvit tak si na mě vzpomene. Má smůlu, protože mu to brát nebudu, jsem přece "ve škole"
,, Měla bys mu to vzít" ozvalo se za mnou. Strašně jsem se lekla, protože to nebyl Mayin hlas.
Otočila jsem se a stál tam vysoký muž. Měl vousy a červený plášť a na hrudi mu visel přívěsek ve tvaru oka.
,, Omlouvám se jestli jsem tě vyděsil. Mé jméno je doktor Stephen Strange" řekl a podal mi ruku. Sice jsem byla zmatená, ale ruku jsem mu na pozdravení podala.
,, Já samozřejmě vím kdo jsi, Katherine a jsem tu abych ti pomohl" dodal a rozhlédl se po pokoji.
,, Je tu s tebou někdo?" Zeptal se. Já jen zakroutila hlavou na náznak souhlasu.
,, To nevadí, na necháme vzkaz" řekl a pousmál se.

Když mi pomohl vzkaz napsat, zatemnil okna a napřáhl před sebe ruce. Nevěděla jsem co dělá, ale mou pozornost zaujal jeho prsten, který spojoval jeho ukazováček a prostředníček. Rukama před sebou začal kroužit a před námi se pomalu otevřel oranžový portál.
,, Tudy prosím" řekl a ukázal ať projdu.
Kdybych mohla mluvit tak bych asi začala křičet že se úplně zbláznil a nebo že nejsem takový magor, abych odešla s nějakým cizím čaryfukem úplně jiným portálem bůh ví kam. Bohužel ale nemám jinou možnost než mu věřit a tak jsem mu své pocity dala najevo alespoň výrazem.......

Pokračování příště ✨ děkuju za přečtení

Tak jsem to trochu zamotala no, nechtělo se mi úplně držet podle filmů a tak to celé propojím do stejné časové linky 😅💓

Why Always MeKde žijí příběhy. Začni objevovat