nový začátek v Outer Banks...

chapter six

flashback
Přišel jsem do pokoje a pohlédl jsem na ni, jak spokojeně spí. Je vážně roztomilá. Přišel jsem k ní a dal ji pusu do vlasů, jakože na dobrou noc...

Šel jsem ještě do sprchy. Když jsem byl hotov oblékl jsem se do svých spacích kraťasů a lehl si do postele. Chtěl jsem si lehnou vedle ní, ale odolal jsem a uvelebil se na druhou stranu postele.
Když jsem se snažil usnout ucítil jsem, jak se Sophi převalila na mě. Byla na mě celá navalená, ale mě to nevadilo. Přitulil jsem se k ní a po pár minutách usnul. Než jsem upadl do říše snů, tak mi projela hlavou otázka „Rafe Cameron se zamiloval?" snad ne! Nadělal bych jí jenom problémy...

Pohled Sophie
Ráno
Probudila jsem se v něčím obětí. Obepínaly mě velké ruce. Cítila jsem se v bezpečí. Když jsem se otočila, spatřila jsem Rafea. Je roztomilý, když spinuska. Usmála jsem se na něj.

Co tady vlastně dělám? Proč jsem v Rafeove obětí? Já tady usnula? Ptala jsem se sama sebe.

Snažila jsem se vyvléknout z jeho obětí. Zůstala bych, ale dnes už musím do školy. Potřebuji jít domů se převléct. „Ještě zůstaň", řekl svým rozespalým hlasem. O můj bože. Ten jeho rozespalý hlas.

„Musím do školy a v tomhle tam jít nemůžu," řekla jsem a snažila se odejít, ale on mě pořád pevně držel. „Nemůžeš no. Jsi až moc sexy," řekl a usmál se. Já jen nad tím protočila očima. „Do školy tě odvezu a oblečení si půjčíš od Sarah", řekl a mě z toho hlasu přejel mráz po zádech. „Kdo je Sarah?" zeptala jsem se. „Moje sestra. Teď se určitě tahá někde s plebsáky," řekl a protočil očima.
"Aha. Půjdeš semnou, pro to oblečení prosím?" zeptala jsem se a udělala psí oči. „Jistě," řekl, promnul si oči a stoupl si. To vypracované tělo. Jako halo?! Asi jsem mu poslintala celý pokoj, ale PROSTĚ. „Co je?" řekl a začal se smát. „Ehm nic nic..." odpověděla jsem a zasekla pohled do země. "Tak pojď" řekl a usmál se.

V Sarah pokoji jsem si vybrala nějaké oblečení, a ještě jsem hodila rychlou sprchu. Když jsem byla hotová, vešla jsem zpátky do pokoje, kde Rafe ležel na posteli, už oblečený. Škoda, nedalo se na něj vynadívat. Zaslintala jsem v hlavě nad jeho tělem a popošla k němu.

„Pojď, půjdeme se najíst," řekl a šel ke dveřím. Vzala jsem si kabelku a jen ho následovala. Když jsme dojedli, nasedli jsme do auta a jeli jsme ke škole.

U školy
„Děkuju," řekla jsem a usmála se. „Není zač" odpověděl. Jen jsem se podívala na školu a zpátky na Rafea. „Mám jít s tebou?" řekl s malým úsměvem. „Mhm" zamručela jsem a podívala jsem se opět na školu. "Tak pojď" řekl a usmál se.

Vstoupili jsme dovnitř. Hodně lidí se na mě dívalo, byla jsem šíleně nervózní. „V pořádku?" zeptal se a já jen přikývla na souhlas. Viděl na mě, že jsem nervózní tak mě vzal kolem ramen a přitáhl k sobě. Podívala jsem se na něj a on se jen usmál.

„Čau Rafe!" zakřičel na Rafea jeden kluk a přišel k němu s nějakou partou. „Čau" odpověděl a plácli si. „Nová oběť?" zeptal se a podíval se na mě. „Ehm ne. S tím jsem už skončil." řekl Rafe a usmál se na mě. „BHA to ti tak budu věřit." řekl kluk a začal se smát s jeho partičkou. Cítila jsem, jak se Rafe napnul. Doslova je propaloval pohledem. „Jo em, promiň," řekl kluk zděšeně a zmizeli nám z dohledu. „Kretén." řekl Rafe a protočil očima.

Přišli jsme před třídu. „To zvládnu" řekla jsem si pro sebe. „Jo, zvládneš to." řekl Rafe. Jen jsme se na sebe usmáli. Poděkovala jsem mu a vešla do třídy. Ještě na mě zavolal že bude čekat před školou.

Vše se odehrálo rychle, učitel mě představil třídě, kde byla i Kie. Domluvily jsme se rovnou na odpoledne. Potom se nic zajímavého nedělo, Rafe mě odvezl domů a já už jen čekala na Kie.

Odpoledne
Seděla jsem na posteli a čekala až mě Kie vyzvedne. Z ničeho nic před našim domem zatroubilo auto. Podívala jsem se z okna a viděla Kie, která na mě mávala z okýnka.
Vzala jsem si věci, oznámila mamce, že jdu pryč a šla k ní.
<3