Only fake

Příjezd

V uších jsem měla sluchátka a seděla sama na zadní sedačce autobusu. Moc lidí tu se mnou nebylo, jeden postarší pán, jedna paní, dívající se na mě jakoby mi utrhla hlavu, a řidič.
Když jsem dojela před dům, ve kterým jsem teď měla bydlet, tak jsem si vzala svou né moc velkou tašku s věcmi a vystoupila. Z domu hned vyšel skoro o dvě hlavy vysoký kluk, s hnědými vlasy a kaštanovýma očima. Nadzvedla jsem jedno obočí když jsem ho viděla, ale on ke mně jenom pomalu kráčel. Měl celkem naštvaný obličej, takže jsem se rozhodla od něho couvat dál, ale on ke mně přišel těsně a natlačil mě na protější barák od kterého jsem měla bydlet. Musela jsem zaklonit hlavu, abych se mu podívala do jeho nádherných očích. „Takže ty teď budeš bydlet tady, hm?" nechápavě jsem přikývla, ale on se jenom ušklíbl a narovnal se „Tak to se budeme často potkávat" nerada mluvím, takže jsem opět nechápavě nadzvedla jedno obočí. „Jsi snad němá?!" flákl do zdi od baráku vedle mé hlavy, přičemž jsem nadskočila „Ne" vykoktala jsem potichu, a opět se mu na tváři usadil nepříjemný úšklebek „Jsem Nikolas Dalton, ty budeš.. Laura Davis?" zeptal se a malinko naklonil hlavu na stranu. „Ano, těší mě..asi" Při téhle větě se zamračil a přiblížil se k mému obličeji „Asi určitě!" křikl a začal odcházet. Tohle nebyl dobrý a příjemný začátek..musel to asi být nejlepší kámoš Briana, mého nevlastního bratra.