- Joker -
Jakmile Joker vstoupí do prázdné bílé místnosti ozářené prudkým žlutým světlem, dá svým poskokům pokyn aby odešli. Poté svou pozornost upře na svázanou postavu sedící na židli uprostřed. Mindy Blakeová má přes hlavu stále přehozený černý pytel a i přesto, že byla právě unesena, sedí na židli zcela klidně a nevzpírá se. Joker jí začne pomalu obcházet a prohlíží si její obllečení. Nejspíš jí museli unést rovnou ze školy, protože na sobě měla bílý doktorský plášť a pod ním béžový rolák zkombinovaný s černými nažehlenými kalhotami. Jakmile k ní přijde zezadu, opře se o opěradlo židle a nakloní se k jejímu krku tak blízko aby mohl vdechnout její vůni. ,,Voníš jinak než tvoje sestřička." pronese a položí jí obě ruce na ramena. ,,Jestlipak se ti po ní stýská? Chápu že tak dlouhé odloučení od rodiny musí být velmi deprimující. Ale měla bys na ní být hrdá. Snáší to tady velmi dobře. Jen doufám, že jí v tom půjdeš příkladem. Přece jí nechceš zklamat hmm?" promlouvá k ní jeho typickým vysokým hlasem protkaným šílenstvím a hlasitým mlaskáním. Poté přijde přímo před ní, pokrčí se v kolenech a jedním rychlým pohybem jí z hlavy strhne pytel. Odhalí tak její tvář, která je z větší části pokrytá pihami a zrzavé vlasy, které jí neposlušně padají do očí Jokera okamžitě zaujmou. ,,Ale podívejme se. Kdopak by to čekal, že Carolina sestra bude mít ohnivé vlásky." Pár pramenů jemně uchopí do prstů a s potemnělým úsměvem si je přivoní. Mindy na to nijak nereaguje. Pouze mu velmi upřeně hledí do očí. Joker si toho hned povšimne a řekne: ,,Víš... překvapuješ mě. Když jsem si sem vzal tvojí sestru byla vystrašená. Hrozně moc. Nemohla se na mě ani podívat." Chvilku se odmlčí a dodá: ,,Zaujaly tě ty jizvy?" Vyndá z kapsy nůž, který si před setkáním vzal, vytřelí jeho čepel a přiloží ho Mindy k obličeji. Těsně vedle kobercové lepící pásky, kterou má zalepenou pusu. ,,No víš je to moc smutný příběh. Když mi bylo asi jako tobě, poprvé jsem se zamiloval. Jmenovala se Jenny a byla to úžasná malířka. Vždycky jenom seděla ve svým ateliéru a malovala. Trvalo to dlouho ale jednoho dne dostala nabídku na uspořádání její vlastní výstavy obrazů. Oba jsme byli moc šťastní, protože se jí tím splnil sen. Tak pracovala ještě usilovněji a často nechodila ani spát. Došlo to tak daleko, že začala brát kokain aby jí nabudil a ona tak mohla udržet pozornost při práci. A když přišel její velký den byla na pokraji sil. Přesto se rozhodla odvést všechny své obrazy na výstvu. Bylo jich ale tolik, že jsme je nemohli pobrat naráz a tak mi řekla ať v galerii počkám a ona že se vrátí pro zbytek. A tak jsem čekal. Všichni jsme čekali. Ale nikdy se už nevrátila. Později toho večera, našli její tělo u ní v ateliéru. V ruce měla přes deset vpichů a všude kolem se válely injekční stříkačky. Tak jsem se dozvěděl, že brala i heroin. A víš ty co? Když jsem potom všem spatřil její tělo, na tváři jí zůstal nepatrný úsměv. Zůstal tam i když jí pohřbývali. Ale já do ní byl stále bláznivě zamilovaný. Moc jsem se trápil až jednoho dne jsem si zase vzpoměl na to jak se na mě usmívala když jsem jí viděl naposled. A tak jsem vzal do ruky nůž a udělal si tohle. A od té doby už mě nic netrápí. Od té doby na to vzpomínám s úsměvem." dořekne a sám se zářivě usměje. S Mindy to ovšem ani trochu nepohne. Zírá na něj stejně upřeně jako předtím. Joker se k ní nakloní a spojí s ní svůj pohled. ,,Už ses někdy zamilovala Mindy?" A v tu chvíli si všimne její okamžité reakce. Jak ihned odvrátila oči, které se začaly lesknout a zrychlil se jí dech. ,,Myslel jsem si to." ušklíbne se. ,,Taková pěkná a chytrá holka jako ty už určitě musela sbalit nějakýho šťastlivce. A ne že bych mu nezáviděl. Vždycky jsem měl slabost pro zrzky." olízne se a přejede jí prstem po tváři. Ona sebou ovšem ani neucukne. Pouze zavře oči a zhluboka vydechne. Joker najednou prudce vstane. ,,No řekl bych, že je načase navštívit tvou sestru." Odváže jí od židle, dá jí ruku kolem ramen a jako by byli dobří přátelé s ní odchází z místnosti.
ČTEŠ
Zkažení
Fiksi PenggemarOlízne ret a začne se ke mě pomalými kroky přibližovat. Nic neříká. Jenom mě sleduje skrz své temné oční stíny a dostává se čím dál blíž. Já před ním couvám i přesto, že na něj mířím zbraní. Ruka která jí svírá začne zničehonic padat dolů. Už se to...