Fred a Hermiona- MODERN |Fanfikce|

#46 Nevidím jediný důvod proč ne

Bylo typické středeční ráno a já jsem se probudil do okouzlující vůně lívanců linoucí se z kuchyně Mariangely a její tetičky. Odkopl jsem ze sebe deku, která odletěla do rohu místnosti a promnul si oči.

Vzal jsem do ruky telefon abych zkontroloval čas. Bylo něco po sedmé hodině ranní. V odrazu telefonu jsem se uviděl- nebyl to hezký pohled. Byl jsem unavený a smutný, ale i přes to šly moje nohy po schůdkách dolů. Vůně lívancového těsta mě vítala, když jsem zavítal do kuchyně.
Už z dálky moje oči uviděli sladký úsměv Mariangely.
,,Jak ses vyspal?" zeptala se mile.
,,Na nic" odpověděl jsem jí s úsměvem.
Najednou vešla do kuchyně tetička.
,,Určitě tě vzbudila Angely jak flákala s těmi talířemi" řekla a začala si mazat lívanec meruňkovou marmeládou.
,,Ne, to určitě ne já spím tvrdě jako špalek" dovolil jsem si namítnout. Břicha všech a hlavně to moje byla nacpaná k prasknutí.
,,Bylo to vynikající" pochválil jsem Angely.
,,Vidíš když se snažíš tak to jídlo chutná úplně jinak"
,,No jo teti" řekla Angely.

,,Tak já vás už nebudu otravovat, stejně budu muset jít do jídelny" spěchala paní Wolfová, která si myslí, že spolu chodíme. To není ale pravda, protože jsme kamarádi.
Od toho dne, kdy jsem po dlouhé době uviděl Miinu krásnou tvář uběhli dlouhé tři měsíce. Každý večer před spaním jí mám plnou hlavu, to ale Adam zřejmě také.
Za ty měsíce jsem je v Londýně nepotkal, to je vzkutku dobře, protože nevím co bych dělal, kdybych ji uviděl.

Ještě asi hodinu jsme byli s Angely spolu a probírali různé věci, ale pak mě opustila i ona a já se ocitl sám. Domluvil jsem se s Percym a Audrey, že přijedu, neboť holkám se už moc stýskalo.

Šel jsem do nejméně frekventované části parku, která byla ale překrásná. Vůně květin se linula všude kolem a nikde nebyli mudlové. Tím pádem skvělé místo na přemístění. Hodil jsem si na záda batoh a chytl se tenisáku, který mě ve vteřině přemístil.

Před domem si hráli na honěnou Molly a Lucy. Šel jsem pomalu a tiše za nimi. Můj plán byl jasný- vylekat je! Schoval jsem se za jabloní a čekal až přijdou blíže.
Když už byli metr u mě, neváhal jsem a vybafl na ně. Molly sebou hrozně trhla, zato Lucy se jen smála a povalila mě na zem.
Opodál věšela na šňůru Audrey prádlo a když si všimla, že mě její dcery zalehli začala se smát z plných plic.
,,Strejčku náš jeden" zakřičela šťastně Lucy. Po chvíli vystrčil z okna hlavu Percy a káral holky ať mě nechají. Ty když uviděli jeho vážnou tvář přestali.

Šly jsme si společně dát malinovou šťávu, kterou Percyho žena udělala. Na jejich konferenčním stolku jsem uviděl Vouge. Když ho moje oči hypnotyzovali už asi pět minut všimla si toho Audrey a pohlédla  mi do učí. Z jejích jsem vyčetl, že tam nebudou zrovna věci, které chci vidět.
,,Frede prosím nečti to, bude to šok" zastavila mou ruku a chytla jí pevně.
,,Ale slib mi, že ji pustíš z hlavy prosím. To co je tam napsáno bude nejspíše pravda a já nechci aby ti to ublížilo" řekla klidně.

A já ho otevřel na osmé straně byl rozhovor a na obrázku pod ním se líbala Mia s Adamem. Začal jsem s nechutí číst: Naše mladé tváře Vougu, které všichni tak moc dobře znáte a milujete oznámili zásnuby není to nějak narychlo? Dnešními hosty u nás je Mia Grangerová a Adam Scott.
F- Mio jak to že tak najednou?
M- Já a Áďa se moc milujeme a tak nevidím jediný důvod proč ne?

Tady jsem to musel zavřít. Byl jsem hrozně naštvaný, ale něco mi říkalo, že jsou to jen lži a Mia mě stále má aspoň trochu ráda.

Tohle by byl konec dnešní kapitoly. Zítra by měla vyjít další a pomalu se blížíme do finále. V hlavě se mi honí nápad, že by po této knize mohlo vyjít pokračování. Dejte vědět do komentářů zda-li mám pokračovat.
Vaše Lucy 💜