Děsivé příběhy na dobrou noc

1-Darkweb

Content warning : stalkování

Od té doby, co zemřel můj manžel jsem upadla do silných depresí. Můj život mě deptal a já nezvládala nést tíhu toho, že zemřel místo mne.
Už to budou dva měsíce a já začala kouřit, utápět se v alkoholu a drogách, ale obojí mi pomáhalo jen dočasně.
A tak jsem jednou v noci otevřela počítač a hledala cenově dostupné opium. Nalezla jsem ho na poměrně zvláštně vypadající stránce, nezdála se mi nijak podobná žádné předchozí kterou jsem kdy navštívila. Měla černý základ a zvláštní font, ale ceny byli poměrně přijatelné. Byla jsem zvědavá, a tak jsem se rozhodla stránku prozkoumat více do detailu.
Když jsem se dostala do hlouběji do zákoutí této mysteriózní webstránky, došlo mi, kde se teď nacházím. Byl to darkweb, bylo to poměrně jisté, dal se zde objednat nájemný vrah, zbraně, únosy a jiné mimo-zákonné akce či služby. Měla jsem husí kůži každým novým příspěvkem, který na mě vyběhl a chtěla jsem se vrátit, ale lidská zvědavost byla silnější než jakýkoliv druh strachu. Třásly se mi ruce, a tak jsem absolutním omylem klikla na vyhledávač. Chtěla jsem se vrátit na originální stránku, ale pak se mi vnutil dětinský a stupidní nápad. Obtěžující myšlenky, které mi v hlavě vznikaly s těmi normálními pro mne nebyl doposud žádný problém, neboť se mi vždy zdařilo je úspěšně potlačit, ale tentokrát jsem je nechala vyhrát. Do vyhledávače jsem pomalu zadala své jméno a stiskla symbol lupy. Zavřela jsem pevně oči a doufala, že až je otevřu, bude na stránce napsáno „žádný výsledek nebyl nalezen".

To se bohužel nestalo. Na webu byli tucty mých fotek, v nejrůznějších aktivitách a já si ani nevzpomínám, že bych je fotila.
Některé byli v situacích, ve kterých bylo výslovně nemožné mě vyfotit, byly zde i fotky se mnou v mojí dětské skrýši, o které jsem věděla pouze já.
Najednou všechna má kuráž zmizela a já si tak moc přála, aby se tohle nikdy nestalo, a měla jsem jenom chuť zavolat policii- co bych jim ale pověděla? Že jsem hledala drogy a našla své fotky? Ještě by mě zatkli. Rychle jsem vypla počítač a zkontrolovala všechny dveře v bytě, nikde nikdo a nebyl zde žádný náznak o násilném vstupu, a nebo o jiné prezenci než jsem byla já sama.
Uplynul den, dva, pak týden a pak měsíc. Strach pomalu vyprchal a zase mě přemohla zvědavost. Přibyli tam snad nové fotky? Zajímalo mě to tak moc, že jsem se rozhodla, že stránku znovu navštívím, avšak tentokrát si pro jistotu zalepím kameru, kdyby náhodou.
Moje nejhorší noční můry se naplnili v moment, kdy jsem znovu vyhledala své jméno, přibyli dvě mé fotky. Jedna byla vyfocena dva týdny zpět, v supermarketu a druhá byla 4 dny zpátky, na cestě domů z práce. Strachy jsem si začala kousat nehty, snažiti se vymazat webovou stránku z navštívených. Místo toho jsem stránku omylem aktualizovala, a objevila se tam nová fotka. Vyděsilo mě to k smrti, když jsem si všimla, co na ní je.
Byla jsem tam já, zády ke kameře, jak se dívám na počítač a nervózně si koušu nehty..