Lukášek a Offy

1, cesta do školy

   💟Tady je něco k jídlu a pití. Dobrou chuť přeji.💟
           💟🍟🥤💟
Byl rok 2020, doba kovidová.
Skoro konec školního roku.
Jaro.
Tehdy nebyl žádný zasraně-zkurvený teams takže se všechny úkoli dostávali na školním webu a odesílali se do e-mailu.
Ale bohuže v té době byly konzultace.
V ten den lilo jakože hodně.
A tímto sletem událostí se stalo že "špiná blond" blondýna zvaná Norma byla na cestě ke škole, ke které měl již brzy dorazit i hlavní hrdina tohoto příběhu Lukášek.
Norma mokla před školou ač z deštníkem v baťohu, stejně ho tam neměla pro sebe ale pro svého velice dobrého kamaráda který právě dorazil.
Blonďatá dívka už se z dálky zdála vytlemená a taky že byla.
A tak se tedy uráčila přejít na druhou stranu ulice za Lukynkem.
"Ahoojkiiii!" pronesla při rozevírání deštníku aby ho mohla podat svému již trochu promoklému příteli.
"No ahojda." odvětil když si od ní bral deštník a dal se do chůze směrem Normy barák spíš pokoj nebo teda spíš ta chíše která je fakt na spadnutí a jenom vůlí drží při sobě.
Dívka se ani neobtěžovala vlést si pod deštník, byla už tak promočená že to nemělo cenu a navíc má ráda déšť.
Ti dva jdou bok po boku a skládají své básně (někdy se určitě jako samostatná kniha objeví ale teď je nebudu vypisovat).
Při skládaní básní se ládujou duhovou čokoládou zvanou lentilky a ne [skitlsky] to nejsou teda jsou duhový ale bonbónky.
Taky netušim kde je vzali ale asi vykouzlili.
Až dojdou.
Před cíl, prozatím.
Norma ladně otevře vrata div je neurve a málem se rozseká na kaluži blátě.
Lukášek projde celkem bez problému ale málem ho sejmula Norma ze vraty které zavírala.
Lukášek se nenechá a bere vrata div je znovu nevyrve a snaží se jimi opět sejmout Normu.
Když už se teda rozhodnou jít dovnitř bemou to přes to bahení koupaliště jako by jim bylo jedno že už tak jsou celý od té smradlavé hmoty.
Vy si myslíte že ty schody cestou do bytu nezbořili.
Bylo to na mále.
Nakonec schody žijou...vlastně nežijou ale přežily cestu těch dvou.
To samé i zábradlí.
Oba si ulevili když slítli na Norminu postel která po jejich tíhou udělal zvuk rupnutí *rup*.
Jediný důvod proč nerupla byl to že už ruplá byla.
Ti dva teď měli před sebou vážnou otázku.
"Co bude dělat než půjdeš ta ty konzultace?" vyslovila jí Norma za oba.
Lukášek se namáhavě zvedl ze své rozvalené polohy a od někud vytáhl další čoko-drogy, taky capíčka.
Nikdo z nich nic neříkal jen se dali do jídla a veselí.
Do toho se rozhodli vzbudit celou bytovku.
Na plný perdy pustili.
Chňapíka krokodýla.
Dělat to asi neměli.
Ano vyšlo to všichni byli probuzeni.
Až po tom co slyšeli řev sousedů neboli Normy příbuzní a nějaká sousedka co tam bydlí.
Jeden ze vzbuzených je člověk který má velice velké povstavení.
Pro upřesnění toto divné město je tvořeno z několika různých mafií některé nejsou přímo od tuď nebo jenom někteří členi ale to město je pro ně útočiště.
No a tadyten člověk je hned vedoucí.
Jsem trochu odbočila, tak zpátky.
Když zběsilým útěkem zdrhali pryč.
Nejen že je chtěli zabít ale chtěli jim vypnout Chňapíka a vzít jim čoko-drogy a kapi-chlast.
Což by nepřekousli tak zdrhli.
Ale jelikož se nikdo neodvážil vlést Normě do pokoje bez plynové masky.
Kterou nikdo takhle po ránu neměl.
Rozhodli se že jim budou mlátit na stěny než zmizí.
Ale oni pouze poslouchali dál chňapíka.
Než si uvědomili že mají být na konzultaci.
Proto zdrhli tak rychle tím zběsilím během který spíše připomínal vorvaně na souši.
No a tak si jdou.
Zase.
Bok po boku.
Než dojdou na křižovatku.
Norma se zastaví a povídá "Ty Lukášku, kudy máme jít?" Luky na ní hodil pouze *cože-ksycht* a odvětil "Ty tu kurwa bydlíš! Jak jako že nevíš cestu do toho komunistyckýho zařízení!" *Norma se blbě usměje* "No jsem trochu zapomněla se stává.".
Chvíli tak koukali jakoby z toho co vidí mohli vyvodit správnou cestu.
"No tak asi do prava, chodila jsem do toho lesa ze školkou takže to bude určitě ono." řekne odborně.
"No já nevím ale když myslíš." *Norma se opět blbě usmála* "Já nemyslím, nikdy nemyslim."*Lukáš hodí zoufalej pohled že už si snad blbější kamarádku vybrat nemohl* "No jde to vidět." Řekl.
A tak se vydali do prava.
Udělali krok a hop a už stávi na konci ulice.
Neboli na začátku lesa kde mimo jiné stál i včelí úl něco jako taková maringotka.
Kolem které prošli a už si to štrádovali do školy.
"Hele já nemyslím že to byla ta správná cesta přeci jen můj barák a škola jsou od sebe asi 10 kiláků." řekl vyjukaný Lukášek.
"Oops." Řekla a blbě se zasmála, "No oops no." Jí odvětil.
No asi je nám jasné že nešli hladat cestu do školy na Lukáškovo konzultaci.

💟💟💟💟💟💟💟💟💟💟💟💟💟💟💟💟
Doufám že jste si tuto kapitolu užili a já nemám co dál říct takže se mějte hezky.
💟💟💟💟💟💟💟💟💟💟💟💟💟💟💟💟