Nechtěná láska

Kapitola 4

Zase je tu pondělí. Ten víkend hrozně rychle uběhl, protože jsem se dost bavila. Vzbudila jsem se a bylo 7:30! Zaspala jsem! Nenastavila jsem si budík. Utíkala jsem rychle do koupelny, dala jsem si rychlou sprchu a jednoduše se namalovala. Oblekla jsem si školní uniformu, na detaily jsem se nedívala. Seběhla jsem dolů po schodech a dala si chleba s máslem. Vzala si tašku a utíkala s chlebem v ruce na autobus. Bylo 7:40. Autobus mi skoro ujel. Izumi jsem dneska ani nepotkala. Vzadu seděl Hiroki a byl na mobilu. Přišla jsem k němu a zeptala se: „Můžu?" řekla jsem a ukázala na sedačku, jestli si vedle něj můžu sednout. Odtrhl pohled z mobilu a usmál se. „Jé, Hotaru, ahoj. Můžeš, je tu volno." Úsměv jsem mu oplatila a sedla si vedle něj. Ani jeden jsme nepromluvili. Něco psal na mobilu a pak si vzdychl. Podívala jsem se na něj a on se nadechl, jakože chce něco říct, ale pak si to rozmyslel a nic neřekl. Přijeli jsme ke škole, bylo asi deset nebo míň minut před osmou hodinou. Jelikož jsem musela ještě do knihovny, šla jsem jinou cestou než Hiroki. Cestou tam, jsem uslyšela nějaký výkřik a pak se někdo jiný začal smát. Přiběhla jsem na to místo... Viděla jsem Izumi jak se krčí v koutku a nějací tři kluci ji tam bijí a šikanují. Byla jedna na tři, neměla šanci. Rozběhla jsem se a kopla jednoho kluka do zad. Prolomil se a svalil na zem. Ti dva se na mě první podívali a pak mě začali bít. Nebylo to férové! Dva kluci na jednu holku! Svalili mě k zemi a jeden na mě dal nohu, abych nemohla vstát. Izumi začala křičet a brečela, aby mě pustili. Ale oni se jen smáli. „Izumi, běž pryč. Vyřídím je." Řekla jsem a usmála se. Blondýnka první váhala, ale pak utekla. Začali mě kopat do břicha a já vyprskla krev. Kopali mi do nohou, rukou, břicha... když mi chtěli dát jednu i do obličeje přiběhl Hiroki, Akio a Daisuke. Začala bitka, ale já ji neviděla. Oči se mi pomalu zavírali, poslední co si pamatuju, bylo to, že jsem cítila, jak mě někdo nese někam v náručí.

Když jsem se vzbudila, byla jsem ve školní nemocnici. Je to místnost, kde jsou dvě nebo tři postele a nějaké stolky s lékárničkami a obvazy a tak. Vedle mě seděl Hiroki na židli a díval se do země. Měl náplast na tváři a obvaz na ruce. Pomalu jsem otevírala oči. Otočila jsem se abych Hirokiho viděla líp. On zbystřil a podíval se na mě s úsměvem na tváři, ten se mu však hned vytratil. „Hiroki?" řekla jsem unaveně. „Ano?" odpověděl a dal ruce na postel, kde jsem ležela, na ně si dal hlavu a jakoby zasněně se na mě díval. „Co se stalo?" „Když jsme je bili, pravděpodobně si omdlela. Po bitce jsem tě zanesl sem. Ano, vyhráli jsme. Byla jsi hodně dokopaná. Máš všude náplasti a obvazy. Příště je zabiju." Řekl a narovnal se. Při posledním slově se usmál. Myslel to vážně. Sedla jsem si na postel a otočila se směrem k Hirokimu který pořád seděl na židli. Podíval se na mě a já jsem se slzami v očích obejmula. „Děkuju." Zašeptala jsem mu do ucha. Je tak hrozně teplí. Je útulné být u něj v náručí... Má hodně vypracované tělo. O čem to ale přemýšlím?! Snad jsem se do něj neza-... Ne! To je nesmysl. Přece jsem říkala, že se do nikoho nezamiluju! Ale ne! Tohle je jen velké přátelství. Mé přemýšlení přerušilo klepání na dveře. Zbystřili jsme a odsunuli se od sebe. „Dále." Řekl Hiroki a podíval se směrem ke dveřím. Dovnitř vešla celá naše parta. Akio se s Izumi držel za ruku. Daisuke šel za nimi a převracel oči. Vypadalo to směšně. „Ahoj, Hotaru. Omlouvám se, že jsem ti způsobila potíže, kvůli mně si tady. Gomen." Omlouvala se Izumi a měla na krajíčku. „Nevadí, pro kamarádku všechno." Řekla jsem a usmála se. Rozběhla se ke mně a obejmula mě. Viděla jsem Hirokiho znudění obličej a jak převracel oči, musela jsem se smát. Všichni na mě hleděli jak na blba. Ticho a já takový výbuch smíchu. Pak jsem se uklidnila a zvedla se s postele. Chtěla jsem se postavit a říct sestřičce že jdu do třídy, jenže se mi podlomili nohy. Naštěstí mě Hiroki chytl. „Pokud chceš do třídy, máš zákaz." Řekl Hiroki přísně. „Jakto?! Od koho?!" řekla jsem a podivila se. „Ode mě. Neumíš pomalu ani chodit, a to chceš jít do třídy." Jak to ksakru věděl?! Čte mi myšlenky? Ne, to ne. Jsou tu jen vchodové dveře do kanceláře, kde bývá sestřička a pak dveře z kterých se z pokoje odchází. Asi mu to došlo, když jsem chtěla jít do kanceláře za sestřičkou. „Hiroki, je mi líp, nechci moc zameškávat." Řekla jsem a postavila se na nohy. Tentokrát jsem balanc udržela. Vzdychl a řekl: „No dobře. Ale pamatuj. Kdyby něco, jsem tu pro tebe." A usmál se. Po tomhle se ve mně rozlilo teplo. Cítila jsem, jak se červenám. Zaklepala jsem a sestřička řekla, abych šla dále. Řekla jsem jí, že je mi líp a že půjdu do třídy a ona jen přikývla. Šli jsme společně s Hirokim do třídy. Byla poslední hodina Angličtiny. Uběhla docela rychle. Přišla jsem ke křižovatce a rozloučila se s Hirokim. O chvíli i s Izumi. Přišla jsem domů a máma tam byla už taky. „Ahoj Izumi! Jak ses měla?" řekla matka, když mě zahlédla ve dveřích. „Dobře, co ty? Jak bylo v práci?" Nechtěla jsem jí říkat o dnešku, zase by to moc řešila. „Um... Ušlo to. Však víš jak," Řekla a usmála se. „Jo a máš tu oběd." Dodala. „Mňam! Moje oblíbené!" křikla jsem, když jsem viděla, jak mi na stůl dává moje oblíbené jídlo, Rámen. Bylo to tady hodně oblíbené jídlo. Rychle jsem ho snědla. Venku bylo hezky a chtěla jsem chvíli být sama a přemýšlet. Řekla jsem, že se jdu projít a zamířila jsem k parku. Krásně to tam kvetlo a vonělo. Lehla jsem si do trávy, trošku foukal větřík, tak jsem pozorovala vlnící se hladinu vody. Na chvíli jsem zavřela oči a splynula z přírodou. O chvíli mě vyrušili něčí kroky... Když jsem se tam podívala, viděla jsem...

A to se dozvíte v dalším dílu co, nebo koho viděla :) Jsem vám to pěkně sekla. :D :)) Je to trošku kratší... za to se omlouvám. Dneska jsem neměla čas a bylo venku pěkně, tak se mi nechtělo jen sedět u komplu a psát. Gomen :D No, jinak doufám, že se vám kapitolka líbila :)) :D Ráda píšu, když to někoho baví :) A ještě jednou gomen za chyby :D. S největší pravděpodobností, se dozvíte co, nebo koho viděla, už zítra nebo v pondělí. Podle času. :) Na obrázku je Akio. Chtěla jsem ho tam dát původně už včera, ale dala jsem tam slíbenou Izumi ;) Já vím, obrázky trochu nesedí k příběhu ._. Gomen.