Drahý Severusi Snape (Snarry CZ)

56.kapitola

"Mám pro vás práci."

Harry zamrkal na rozmazanou postavu zrzka, který právě stál na jeho verandě.

Zase usnul na gauči v obýváku a vzbudilo ho bušení na vchodové dveře.

Neobtěžoval se vzít si brýle nebo oblečení, takže stál ve dveřích napůl nahý a slepý.

Ron ale nevypadal omámeně, nejspíš proto, že Snape nebyl nikde v dohlednu.

Harry ustoupil, zatímco si promnul unavené oči.

"Rone, kolik je hodin?" Zeptal se, hlas pořád zhrublý ze spánku.

"Okolo páté." Odpověděl Ron. "Vím, že je brzy, ale čert nikdy nespí a všechny podobný kraviny."

Harry se tiše zasmál a oba se vydali směrem do kuchyně. Harry se zastavil v obývacím pokoji, aby si vzal triko a brýle a Ron pozvedl obočí.

"Snape tě vyhodil z ložnice nebo tak něco?"

Harry zčervenal a odvrátil pohled.

"Samozřejmě, že ne. Jen jsem tu usnul, toť vše." Odmlčel se, podrbal se na krku. "I když bylo by hezký, kdyby mě vzbudil, než šel do postele. Tak strašně mě bolí krk..."

Ron po něm střelil chápajícím pohledem, potom se dlouze zadíval na kávovar.

"Dáš si kávu?" Zeptal se Harry, když si všiml jeho pohledu.

Ron přikývl a Harry se usmál.

"Takže," začal, po uvaření kávy, "o jakou práci jde?"

Ron upil z horké, černé kávy, zamyšlený výraz ve tváři.

"Myslím, že bys měl jít raději vzbudit Snapea, než to začneme řešit."

Harry na něj kývnul, potom se po schodech vydal vzbudit Snapea. Přikrčil se, když se každý krok setkal se skřípěním a sténáním z podlahy pod ním. Merline, vážně by měl začít přemýšlet nad rekonstrukcí domu.

Potichu vstoupil do Snapeovo ložnice, která byla pořád zahalená do tmy. Zpod obrovské hromady přikrývek matně rozeznal bouli, a dovolil si malý úsměv.

Pomalu odhrnul přikrývku a lehce políbil Snapea na spánek. Snape se ze spánku pohnul a zamumlal něco, co znělo jako "Harry."

"Severusi." Zašeptal Harry, jemně s ním zatřásl. "Vzbuď se."

Snape otevřel jedno tmavé oko, netvářil se přívětivě na muže před sebou.

"Je zatraceně moc brzy, Pottere." Zamumlal, otočil se, aby pokračoval ve spánku.

Harry pomalu prsty zajel do Snapeovo vlasů, pomalu se propracovával jejich změtí. Snape vydal potěšené zabručení a Harry se usmál.

"Obávám se, že budeš muset vstát." Zamumlal Harry. "Ron je tady, říkal, že pro nás má práci."

Snape zamumlal něco ve stylu "pitomý Weasley", ale otočil se a vstal.

O pět minut později se vrátili dolů. Ron bubnoval prsty o stůl, vypadal netrpělivě.

"Už bylo sakra na čase!" Zvolal.

Harry protočil očima.

"Odkdy jsi tak ambiciózní ranní ptáče, Rone?" Zeptal se.

Snape si tiše odfrkl a aniž by se zeptal, vzal si Harryho hrnek s kávou. Harry na něj skoro vykřikl, že v něm má smetanu a cukr a že je jeho, ale neměl na dohady náladu.