Květiny Pobertů II.

35. Kapitola- Umývárna

Harry si zase četl v učebnici lektvarů. Byla snídaně a společně byli všichni ve Velké síni.

,,Harry, Katie se vrátila." Oznámila kamarádovi Hermiona, když si všimla, jak do Velké síně přichází jejich spolužačka, která byla od prosince v nemocnici u Sv. Munga.

,,Cože?" Zvedl Harry hlavu od učebnice. 

,,Říkám, že je tu Katie, dívej." Ukázala na brunetu, která si právě povídala s nějakou její kamarádkou.

Harry se okamžitě postavil, shrábl učebnici ze stolu a i s ní se vydal rychlou chůzí ke kamarádce. Katie vypadala unaveně a bylo vidět, že kletba, kterou utrpěla na ní zanechala lehké škody, každopádně byla plně zdravá a schopná se učit a hrát famfrpál.

,,Katie!" Mávl na dívku Harry pár kroků před ní.

,,Harry, ahoj." Usmála se lehce hnědovláska.

,,Jak ti je?" 

,,Jsem v pořádku." 

,,Hele, chtěl jsem se tě zeptat, nevíš, kdo ti to dal? Od koho jsi dostala ten náhrdelník?" Katie na jeho otázky neodpovídala, její pohled sjel od něho někam za jeho rameno, v očích se jí odrážel strach a nevědomost.

,,Co je?" Zeptal se jí nechápavě Harry a otočil se za rameno, aby se podíval, co kamarádku tak rozhodilo.

U vchodu do Velké síně stála parta zmijozelských studentů, mezi nimi Draco Malfoy a jeho poskoci. Malfoy vypadal, jako by se mu z těla vytratila všechna barva, když si všiml, že se na něj Katie s Harrym dívají, okamžitě se otočil a rozeběhl se pryč z Velké síně.

Harry neváhal a vydal se okamžitě za ním. 

Našel ho v umývárně Ufňukané Uršuly. Byl opřený o umyvadlo a díval se na sebe do zrcadla. Vypadal vyčerpaně.

,,Byl jsi to ty." Ozvalo se mu za zády, Harry za ním stál u dveří s hůlkou vytaženou.

,,Nevím, o čem to mluvíš, Pottere." Sykl blonďák a otočil se k němu a stejně jako Harry, vytáhl hůlku.

,,Ale ano, víš. Ten náhrdelník, kvůli kterému byla Katie prokletá, dal jsi jí ho U Tří košťat ty, na záchodech." Obvinil ho Harry.

,,A co s tím uděláš?" 

,,Expelliarmus!" Draco se kouzlu vyhnul a kouzlo zasáhlo zrcadlo za ním, které se roztříštilo.

,,Pertificus Totalus." Vyhýbali se kouzlům a kletbám, které po sobě metali, běhali po umývárně a schovávali se za kabinkami.

Několikrát trefili záchody, zeď, ze které spadli kachličky, vodní trubky, ze kterých vytryskla voda. Umývárna se proměnila v bojiště a Draco s Harrym se nezastavovali dokud nebude ten druhý na zemi.

,,Sectumsempra!" Vykřikl Harry, nevěděl, co to je za kouzlo, prostě ho vyslal a doufal v něco.

Draco sebou praštil na podlahu, ležel na zádech a zhluboka dýchal, na bílé promáčené košili se mu objevili rudé skvrny od krve. Po celém těle, košile už pomalu nebyla bílá. Hluboké řezné rány měl na celé hrudi a krev mu prosakovala a tekla dolů až se smíchala na podlaze s vodou a pod Dracem se voda zbarvila do červena. 

Dveře od umývárny se silou otevřeli a v nich stál Severus Snape, okamžitě se dostal k Malfoyovi na podlaze a vytáhl hůlku. Harry tam hloupě stál a nevěděl co má dělat, jestli pomoct Snapeovi nebo utéct, jestli něco říct nebo mlčet.

,,Přineste mi všechny své učebnice, okamžitě." Promluvil chladně profesor.

,,Cože?" Zeptal se Harry, nevěděl, jestli si z něho Snape nedělá jen srandu.

,,Přineste mi okamžitě všechny vaše učebnice, Pottere!" 

Harry rychle vyběhl z umývárny a běžel do nebelvírské věže. V ložnici potkal Rona, který se připravoval na výuku. ,,Půjč mi svou učebnici lektvarů." 

,,K čemu ji potřebuješ?" 

,,Rone, půjč mi ji, prosím, hned teď. Vysvětlím ti to později, je to naléhavý." 

,,No fajn, jen se uklidni." Ron si kamaráda podezřívavě prohlížel, ale podal mu svou učebnici bez námitek a dál si balil věci do brašny.

Harry sbalil všechny své učebnice do tašky a vydal se zpátky do umývárny Ufňukané Uršuly. Když se vrátil, Draco Malfoy už dýchal pravidelně a rány měl očividně zavřené. Snape ale zuřil.

Okamžitě mu vytrhl brašnu z ruky a vysypal její obsah na mokrou podlahu. Vypadalo to, jako by něco hledal. Vzal do ruky učebnici lektvarů, která byla momentálně Ronova a otevřel ji hned na začátku, aby se podíval, kdo je na ní podepsaný.

,,Co je to?" 

,,To je moje přezdívka, takhle mi říkají kamarádi." Zalhal Harry, když si všiml, že Snape ukazuje na podpis v učebnici, je tam podepsaný Ron, jenže použil brko od Freda a George.

,,Uděluji vám školní trest, každou sobotu, do odvolání." 

,,Ale pane, v sobotu je famfrpálový zápas." Odmlouval Harry, famfrpál pro něj byl důležitý a na ten zápas se hodně připravovali.

,,Od toho je to trest! Každou sobotu do odvolání!" Okřikl ho Snape a nenechal Harryho vrátit se ke slovu.

,,Zmizte mi teď z očí!" Mávl Snape rukou, Harry si rychle posbíral všechny věci a zmizel co nejrychleji jak to šlo.

********

Harry v sobotu byl v tmavém sklepení hradu ve Snapeově kabinetu, zatímco ostatní byli na famfrpálovém hřišti, kde právě teď měl hrát a chytat zlatonku.

Snape mu na stůl naskládal krabice s papíry a šanony a řekl mu, ať to protřídí. Nejhorší na té práci bylo, že těch krabic bylo nesčetně mnoho a všechny složky byly zaprášené.

Nebyla to příjemná práce. Po chvíli ho začali bolet záda a musel si k práci stoupnout. Občas se podíval do složek, co v nich bylo napsané, když v nich našel nějaké zajímavé jméno. Očividně to byly složky o trestech studentů.

Jendou za čas tam narazil i na jména svého otce a jeho přátel. Složku si vždycky rychle přečetl a přemýšlel, jaké to asi bylo v dobách, kdy na škole byli Poberti. Školník Filch musel mít určitě hodně napilno.

Bylo mu také nepříjemné, že ve sklepení neslyšel nic, všude bylo ticho a nedoléhal tam žádný jásot a výkřiky z hradu a už vůbec ne z hřiště. Nevěděl, jak si na tom jeho tým vede, kolik bodů to je a kdo vyhrává. Uklidňovalo ho pouze to, že na jeho pozici hraje Ginny, kterou už viděl hrát na pozici chytače a věděl, že je dobrá.

Práce se složkami ho přestávala bavit a vidina toho, že tohle bude muset dělat ještě dalších několik hodin v nadcházejících týdnech se mu vůbec nelíbila.

Těšil se, až si bude moct zajít do kuchyně ke skřítkům na horkou čokoládu nebo máslový ležák.

Tak tuhle kapitolu jsem zmákla za jedno odpoledne😎