Abych řekla upřímně, opravování a hlavně vydávání druhé půlky tohoto příběhu pro mne bylo těžké... Proto jsem tyto části vyhodila rychle a najednou, ať je to za mnou.
Přijde mi nutné tady poznamenat a dodat komentář, který mi možná mnozí nebudou věřit - příběh byl napsán a dopsán pár dní ještě před osudným dnem, tedy napadení Ukrajiny Ruskem. A věřte mi, že já zprávy nikdy příliš nesleduji, mám dost své práce a záležitostí. Ono se to stejně nedalo ani úplně předvídat. A rozhodně jsem v mysli neměla jejich situaci, když vznikal, přesto... Jaká ošklivá náhoda to je, že nakonec jeden z motivů je aktuální, tak aktuální, až otřásá naším světem i psychikou. Takže - nebylo to mým záměrem... A přesto se to tím záměrem automaticky stalo.
Na jednu stranu, kmen v příběhu je naivní, mírumilovný, zbraněmi nepolíbený. I celá politická záležitost v porovnání se skutečností, jelikož naivní jsem i já sama a jinak to neumím... Avšak jestli si myslíte, že svítí na konec sluníčko... Posílal by Tula Dannyho pryč?
A bojím se, že sluníčková nebude ani realita, ať chci a přeji si jakkoliv.
Každopádně, taková náhoda se stala. A co mnou otřásá, je fakt, že není první. Třeba scéna Okolíka, kdy Bashia přišel o svůj domov a zvířata při požáru, byla napsána ty několik dnů před tornádem na Moravě, kdy také lidé přišli o své domovy... Jo a vzpomeňte si, co jsem psala v poznámkách u Koně se Psem... Ach jo. Tak pro zajímavost.
Co ale chci říci. Tímto příběhem nechci parazitovat na neštěstí, nechci, aby byl brán za aktuální, za nějaké paralelní povídkové fantasy znázornění dnešních dní, nebo co já vím co.
Vznikl, protože historie je učitelka, kterou bohužel děti neposlouchají, čím starší ona je. Bohužel... A aktuální situace to jen dosvědčuje.
ČTEŠ
Vzdálený na dotyk
Fantasy"Snažíte se být jak Švýcarsko, ale nakonec skončíte jako naše drobná zemička. Z jedné strany nacisti, z druhé komunisti. A z jejich dovádění padnete do zrcadla, které vás nějak zdroguje, a najednou se ocitnete kdesi kdo ví kde. Co teď? Vysvléci Must...
