We have our past! [namjin]

Debut (The End)

!!!UPOZORNĚNÍ: Následující obsah nemusí být příjemný osobám mladším 15ti let!

Namjoon's pov:
13.6.2013 - čtvrtek (D-day)

Dnes ráno vyšel náš videoklip.
Jsem na nás tak moc pyšný!

"Chtěl bych vám představit ještě jednu osobu." promluvil náš manažer když jsme s ním někam šli. Nikdo z nás neví kam, ale byli jsme v naší společnosti. Zahli jsme doleva a dostali se tak až na konec chodby. Zastavli jsme se před dveřmi, které moc dobře znám.

"Ten, koho vám představím, toho pro vás udělal opravdu hodně. Vlastné by jste tu bez něj ani nebyli." kluci nechápali, o kom to mluví, ale mně to po chvilce docvaklo - zvláště po té další větě:
"Neměl na vás moc času... Byl zázrak jestli se vás zeptal, jak se máte." manažer otevřel dveře. Místnost byla plná regálů s papíry. . .

"Všechny ty dokumenty, co zde vidíte, se týkají vašeho debutu. . . Vyplnila je pouze jedna osoba."
"Jedna osoba?!" nevěřil Tae a nakouknul do místnosti.

"Mám takový pocit, že kolikrát kvůli tomu ani nespal." zašeptal manažer a sklopil oči - jakoby si najednou uvědomil, kolik mi toho naložil a cítil se za to provinile.

Pomalu jsem ze svého batohu vytáhl další formuláře.
"Proboha, kolik toho je?!" zděsil se Jimin.
"Hodně," špitl jsem a vydal se s papíry do místnosti. Byl to divný pocit - pokládat sem poslední štos dokumentů. Ukáplo mi na něj pár slz.

Vrátil jsem se zpět a Jin mi nabídnul jeho náruč. Objal jsem ho.

"A pak že Jungkook je naivní dítě." rozesmál jsem se.
"Já to věděl! Věděl jsem, že děláš něco mega důležitýho, alw nikdo mi to nevěřil! Já věděl, že by mě můj idol nezklamal!" vypískl radostně a začal tleskat. Pak se mi celý rozzářený vrhl do náruče.

"Půjdeme domů," rozhodl Jin a políbil mě do vlasů.
Manažer si odkašlal: "Být vámi, tak tohle držím v tajnosti dokud to půjde." varoval nás. "Přece jenom je to tak trochu nelegální."
"My víme." řekli jsme s Jinem nastejno.

. . .

"Asi ti dlužíme omluvu." začal Hobi.
"Ale ne, pojďme si zahrát karty." navrhnul jsem.
"Moc se ti omlouváme." řekl provinile Jimin a objal mě. Přidali se k němu i ostatní.

"Dobrý Tae, nemusíš brečet." všichni už mě pustili až na něj.
"To já se omlouvám vám." otočil jsem se na ně.
"Za co?" rozesmál se Hobim
"Za to jak jsem se k vám choval a-"
"Ty se nám ještě omlouváš? Po tom všem co jsi pro nás udělal? Vždyť jsme tu jenom díky tobě!" zeširoka se na mě usmál a Tae mě konečně pustil.

"Já bych tu bez jedné osoby taky nebyl." zadíval jsem se na Yoongiho, který se jen malinko usmál.
"Myslíš dvě osoby-? Máš přece dva rodiče." opravil mě Jungkook. Plácnul jsem ae do čela a společně jsme se rozesmáli.
"Ano přesně tak Kookie, mám dva rodiče."

. . .

"Jsem na tebe moc pyšnej Namjoone." prohodil Jin když jsem ležel vedle něj v NAŠÍ posteli

[• Naší posteli... to mi něco připomíná Namjoone- •]

"Proč?" zeptal jsem s eho se smíchem.
"Kvůli tomu všemu, co jsi pro ná udělal. Já být na tvém místě, tak to nezvládnu." začal mě hladit ve vlasech.
"Ale jo, zvládnul." oponoval jsem.
"Ale ne."
"Ale ano, měl by jsi totiž po ruce mě." usmál jsem se na něj.

"Já tě miluju, Joone."
"Taky tě miluju, Jinie."

The End

Hello my Dreamers,
Připravte si kapesníčky, jelikož už nás čeká jen epilog~

Vaše ~Sen~

       [~•~•~•~•~•~•~•♡•~•~•~•~•~•~•~]

Pro více informací sleduj můj instagramový účet @just._.sen

Slova: 566