Artemis: The Seventh Avenger

01 [05]

☆☆☆

„Ah, další návštěva." Bůh se ke mně otočil čelem. „Jak milé."

Povedlo se mi proplížit do vězeňské sekce, aniž bych na sebe přilákala jakoukoliv nechtěnou pozornost.

„Naneštěstí jsi právě propásla svou sestru." Usměje se. „Škoda. Bylo by zajímavé mluvit s vámi najednou."

Ignorovala jsem jeho komentáře ve snaze z něj dostat nějaké odpovědi. „Clint Barton." Vrhla jsem se hned na věc. „Kde je?"

„Vtipné, na to se ptala i tvá sestra." Zasměje se, zatímco pochoduje po své cele. „Kdysi tě trénoval, že ano?"

Sarkasticky se na něj usměju. „Do toho ti nic není."

„Oh," řekne, v jeho tónu je znát pobavení. „Ale řekl mi všechno, co potřebuju vědět."

Zanechám naprosto klidný obličej, odmítám mu cokoliv ukázat.

„Vzali tě, že? Věznili tě deset měsíců?" Přestane mluvit a zamyšleně se na mě podívá. „Když nad tím ale tak přemýšlím, nikdy nezmínil, co ti tam tví zajatci dělali."

Odfrknu si a zavrtím hlavou. „Užij si pomalé hnití ve své cele," řeknu a otočím se k odchodu.

„Chceš vědět, kde Barton je?" řekne a já se zastavím. „Uvidíš ho dřív, než si myslíš a já se ujistím, aby tě donutil se dívat, až bude zabíjet tvou sestru, než se otočí na tebe, zatímco tahle loď padá z nebe."

„Idiote," řeknu a otočím se k němu čelem. „Ani jsem se nemusela snažit."

Ten samolibý úsměv na jeho tváři je nahrazen zmateným pohledem.

Zmáčknu tlačítko na svém sluchátku, okamžitě kontaktuju všechny ostatní. „Všichni pozor. Loki plánuje útok na naši loď. Slyší mě někdo?"

Frekvence zůstane tichá, nad čímž podrážděně mlasknu a vyběhnu z vězeňské části do laborky.

Hned zjistím, proč mi nikdo neodpověděl, aniž bych vešla do místnosti. Mohla jsem jejich hlasy slyšet už na chodbě. Každý mluvil přes toho druhého, hádali se jako děcka na písku o jednu lopatku.

Hádání pokračuje, i když vejdu do místnosti. Stark se na mě okamžitě otočí.

„Ah, naše zachránkyně," řekne. „Kdepak jsi byla? Dělala jsi Lokimu jeho posluhovačku?"

Ignoruju ho a udržím se v klidu, zatímco jdu dál do místnosti.

„Hej, neodcházej ode mě pryč." Snaží se mě následovat, ale Steve ho zastaví.

„Co? Chceš snad utéct?" Steve nadme svůj hrudník a shlíží na Starka. „Vem si ten svůj oblek a dáme si pár koleček," vyzve ho.

To z Thora dostane smích. „Vy lidé jste tak malicherní... a mrňaví."

Přimhouřím na ně oči, zatímco jejich popichování pokračuje. Proč se takhle chovají? Všichni se dokázali tak snadno vytočit. Rozhlédnu se po místnosti, mé oči přistanou na Lokiho holi, modrý kámen v ní teď pulzuje. Tohle není náhoda.

Praštím pěstí do nejbližšího stolu, nedokážu snést už ani sekundu tohohle hluku.

„To stačí," zakřičím a vyvolám tak ticho. „Copak nevidíte, co se děje? Hádáte se jen kvůli té věci. Posílá vás to proti sobě," řeknu a ukážu na hůl.

Využiju chvilky ticha, abych informovala zbytek týmu o informaci, kterou jsem se dozvěděla. „Musíme se soustředit. Loki má v plánu na nás zaútočit."