Řekni Mi Že Mě Miluješ

-27-

Vešla jsem do třídy, přičemž když je středa, první hodina byla angličtina. Sedla jsem si na své místo a vyndala si učebnice.

Opět jsem za svými zády slyšela Dylana, jak se baví s klukama. Ale jejich vlasy jsem vypustila z hlavy, když do třídy vešla učitelka.

" Dobré ráno, mám pro vás novinku!" Řekla s úsměvem učitelka. Tahle učitelka je zrovna jedna z nejlepších, které tady jsou.

" Máme možnost jet ještě s několika třídami na anglické soustředění, který se bude odehrávat celý příští týden" oznámila učitelka a začala nám rozdávat papíry, které máme nechat podepsat.

" Do pátku odevzdat!" Doufala nakonec a sedla si za katedru. Potom už jen zavelila ať si otevřeme učebnice.

-------

Je pondělí ráno, přičemž teď stojím s kufrem u autobusu, který stojí před školou.

Je den odjezdu na tu angličtinu. Neříkám, že se mi tam úplně nechce, ale taky neříkám, že se tam těším.

Z naší třídy tam jedou úplně všichni, což je podle mě docela zázrak.

Odevzdali jsme kufry a nastoupili do autobusu. S Evelyn jsme zaujali místa v předposledních sedačkách. Než jsem se nadála, vedle nás na sedačkách byla Rachel s Dylanem. Jaké to štěstí, že?

Učitelka řekla nějaké pravidla, co se v autobuse smí a nesmí. Ale ty jsem ignorovala, soustředila jsem se na kluka, který seděl blízko mě.

Nenápadně jsem se otočila, abych zjistila co dělá. V tom jsme se střetli pohledem. Nechtěla jsem uhnout, ani on nechtěl. Ale to jsme věděli.

Autobus se rozjel, což mě dostalo z mého hlubokého přemýšlení. Otočila jsem se na Evelyn, která měla v uších sluchátka.

" Můžu?" Drkla jsem do ní a ukázala na její pravé, černé sluchátko. Ona jen kývla a podala mi ho. Usmála jsem se a zaposlouchala jsem se do písničky, kterou měla zrovna puštěnou.

------

Usnula jsem, a vzbudila mě Evelyn. Promnula jsem si oči a porozhlédla se okolo sebe. Všichni vystupovali, proto jsem se také zvedla a napodobila je.

Vzala jsem si svůj kufr a přešla k učitelce, která ukazovala kudy jít.

S kufrem za sebou jsem došla k velké budově, přičemž měla ještě větší zahradu. Tam se nacházel jak bazén, tak i vířivka.

Vešla jsem do budovy, a přešla k tabulce. Na papíře byli pokoje, a lidi, kteří tam mají být.

Hledala jsem své jméno a doufala, že budu a někým normálním.

Po chvilce jsem našla své jméno. Vedle mého jména byla Hailey. To snad půjde.

Vzala jsem opět svůj kufr a vyšla jedno patro schodů. Koukala jsem na čísla na dveřích, a hledala to své.

" Tady!" Řekla jsem si pro sebe a pomocí klíče pokoj otevřela. Nacházeli se tu dvě postele, koupelna a nějaký stůl. Celý pokoj byl laděný do bílé, proto tvořil takový uklizený dojem.

Sedla jsem si na postel, která byla u zdi. Vyndala jsem telefon z kapsy, a rozklikla naší konverzaci s Hailey.

Brynn: jsme spolu na pokoji, přijdeš?:)