březen 2021- úterý
Šly jsme do jedné společenské místnosti a probírali jsme věci ohledně písničky. ,,Omluvte mě prosím. Zajdu si pro notebook. Mám tam nějaké texty." řekla jsem a odběhla.
Otevřela jsem dveře a kluci tam pořád byli. ,,Nechcete si někoho zavolat ať vám otevře ty dveře?" zeptala jsem se. ,,Jo už se na tom pracuje." odpověděl Chan. „A kde jste tak dlouho?" Zeptal se Han „ A kde máš ostatní?" Dodal Seungmin. „Tajemství" řekla jsem jenom.Když jsem měla notebook vydala jsem se zpátky. Otevřela jsem dveře a šla si sednou na gauč. Notebook jsem otevřela a našla texty. Ostatní si přisedli aby se mohli podívat. „Tohle jsou texty který si myslím že by mohli jít." Řekla jsem a kluci si je začali číst. (idk jestli jim vlastně můžu říkat kluci když jsou všichni skoro o deset let starší než já). „Máš talent" řekl Tae. „Děkuju." „Z toho by se dalo udělat i album." dodal nadšeně Jimin . „To není špatný nápad. Královny a králové k-popu. To by bylo album roku." řekl Jungkook. „A mohlo by se jmenovat "Kings and Queens"" „To zní dobře." odpověděl RM. „To zní víc než dobře." řekla Hana.
Tak půl hodiny jsme se bavili o tom jestli teda nazpíváme celý album. Nebo se na to vykašleme a vydáme jenom písničku. Nakonec jsme se shodli na album. „Ale když to nazpíváme mohly byste jste s náma jet na world tour." Navrhl RM. „Mohli bysme spojit naše a vaše tour. Fanoušci by to podle mě uvítali." Řekla Hana. „A myslím že bysme z toho i hodně vydělali." Přidala se Ari. „To jo ale musel by se zajistit hodně velkej stadion aby se tam vlezli army i stars." Podotkla Ji-Min. „To by asi nebyl problém." Řekl RM.
Super takže prvně jenom písnička pak album a teď world tour. Šťastný to den. Pomyslela jsem si.
Všechno jsme to řešili do jedné do odpoledne a pak BTS museli jít.
Já jsem se rozhodla jít streamovat na VLive. V pokoji jsem si převlíkla legíny a vzala si svoje staré špičky na balet a šla do jedné tělocvičny kde bylo volno. (nevím jak se to jmenuje. Prostě taková ta místnost kde k-pop idol tancují)Zapla jsem stream a hned přišlo několik lidí. „Čauky" pozdravila jsem všechny a četla si komentáře během toho co jsem si nasazovala špičky. „Jak se máš Liv? Mám se skvěle. Co vy?" Četla jsem snad každou otázku kterou jsem stihla přečíst. „Kde jsou ostatní? U sebe v pokoji."
Konečně jsem si špičky nasadila. Mobil jsem položila na zem a opřela o zeď. „Dámy a pánové historicky poprvé mě uvidíte na špičkách." Řekla jsem a protáhla si nárty. Stoupla jsem si na špičky a překvapivě to šlo líp než jsem čekala. Začala jsem si tančit nějakou sestavu na kterou jsem si zrovna vzpomněla.
Když jsem dotančila přišla jsem k mobilu. „Livi kde ses naučila tak hezky tancovat? Jako malá jsem v Česku chodila do baletní školy. Měla jsem to jako kroužek po mé normální škole. Přestala jsem když mi bylo asi čtrnáct. A jinak děkuju." Četla jsem si komentáře. A najednou tam naskočil komentář od Felixe. „Úplná baletka." Přečetla jsem a zasmála se. „Díky Felixi. Můžeš si je taky někdy zkusit." Odpověděla jsem mu a dál se věnovala fanouškům.
Uslyšela jsem klepání na dveře. „Dále" zavolala jsem a ve dveřích se objevil Felix. „Yongbok" usmála jsem se. „Hej, hej, hej, hej!" Rozběhl se proti mně. Těsně přede mnou se zastavil a sedl si vedle mě. „Ahoj" pozdravil na stream. „Jdeš si zkusit špičky?" „Jo" řekl a usmál se. „Ale do těch mých se asi nevlezeš." Řekla jsem a sundala si špičky z nohy. Felix si je vzal a zkusil si je obout. Marně. Já mám prostě malou nohu. „To půjde" řekl Felix se smíchem. Já se začala smát protože pohled na Felixe jak si na nohu snaží narvat tak o pět čísel menší botu bylo vtipný. „Tak bez bot." Řekl a zvedl se. Začal tančit jak "baletka".
Já seděla u mobilu s četla si komentáře. Pořád jsem ale sledovala i Felixe. „Počkej" zvedla jsem se a přišla k němu. „Za prvé. Nevadí ti ty vlasy v obličeji?" Zeptala jsem se. „Trochu" „Tak čekej" řekla jsem a vzala si malou gumičku. Udělala jsem mu culíček. Vypadal roztomile. „A za druhé. Musíš tu nohu dát výš!" „Vždyť to nejde." Řekl se smíchem a snažil se nohu vykopnout co nejvíc. „Musíš takhle." Vzala jsem jeho nohu a dala jsem mu ji nahoru. „Au!" Vyjekl bolestí a smíchem se svalil k zemi. Já se začala smát taky.
Pro ty fanoušky to musela být celkem zábava. „A ty dáš tu nohu vysoko?" Zeptal se. „Tak to zkus." Řekla jsem a Felix vzal moji nohu a zvedl ji. „Bolí?" „Ne." Zvedl ji ještě víc. „A teď?" „Ne." Dal mi nohu až k obličeji a zase se zeptal. „Teď?" „Ne" odpověděla jsem a Felix se na ně překvapeně podíval. „Jak?" „Trénink" řekla jsem a odešla zpátky k mobilu. „No tak já už radši jdu." Řekl a odešel. Věděla jsem že se zase dívá tak jsem ho chtěla trochu naštvat. „Baletka Yongbok!" Najednou se rozlítly dveře a Felix si to pádil za mnou. „Hej, hej, hej, hej!" Zavolal, chytl mě okolo pasu a povalil mě k zemi. „Jak jako Yongbok?" Zeptal se s takovým tím jeho roztomilým výrazem. Já dostala totální záchvat smíchu. Asi ho mám tak trochu ráda. A to není vůbec dobrý. Pomyslela jsem si. „Hm... jak jako Yongbok?" „Je to roztomilý." Řekla jsem se smíchem.
Felix mě konečně pustil a sedl si. Já si taky sedla ale pořád se smála. „Čemu se směješ?" Zeptal se. „Jen tak" řekla jsem a četla si komentáře.
———————————————————
ČTEŠ
Sorry, I love you [stray kids]
Fanfiction„Tohle nemůžeme!" „To je mi jedno." „Budou nás nesnášet." „Tak ať. Miluju tě a to se nezmění!" -- Také jste si vždy přáli být slavní. Já o tom snila už od mala. A můj sen se stal skutečností. Všechno bylo perfektní, zpívala jsem, tancovala jsem, u...