Coach? Or Boyfriend? (FF with L. T.)

New coach

Ahoj, je tu první díl nové story. Omlouvám se za chyby. Snad se bude líbit.

"Co máš v plánu po škole?" zeptala se mě můj kámoš Simon.

"Asi půjdu na fotbal. Začíná nová sezóna a hlavně budeme mít novýho trenéra, tak jsem zvědavá, koho nám tentokrát daj." řekla jsem. 

"Ty jsi vážně fotbalovj maniak, co?" uchchtl se.

"Pan Jonesi, slčno McCarnyová neruším vás?" zeptala se učitelka.

"Ne a my vás?" zeptala jsem se já jí.

"Víte, že rušíte? Něco tu říkám, ale vás to evidentně nezajímá, že?" řekla klidným hlasem. Už na to byla od nás zvyklá.

"Omlouváme se, už se budeme věnovat výkladu." řekla jsem. Konečně zvoní. Ještě, že byla poslední hodina. 

"Uvidíme se zítra." zakřičela jsem na Simona a běžela na hřiště. Dneska ještě trénink není, tak se nemusíme převlíkat do dresů, takže rovnou na hřiště. 

"Ahoj, lidi." usmála jsem se na všechny.

"Čau Bree." pozdravili sborově. Chvíli po mě přišel náš trenér, totiž bývalý trenér a vedl sebou nějakého kluka? 

"Tohle je Louis Tomlinson, váš nový trenér." řekl a ukázal na něj. Mohlo mu být kolem dvaceti. Odkud ho jen znám? Počkat, ten Tomlinson? Proti němu jsem nula, i když jsem nejlepší z celýho týmu, ale on je ještě lepší. 

"Takže.... Ahoj, asi by bylo fajn tak nějak se seznámit." řekl a usmál se. Všichni se představiili a něco málo o sobě řekli. Přišla řada na mě. Já to pojala ve svém stylu.

"Jmenuji se Bree McCarnyová." dál nic, protože jsem si vzala míč, dloubla jsem do pár spoluhráčů. Jden běžel do brány a zbytek se mě snažil obehrát, ale marně. Kličkovala jsem mzi nimi a nakonec se mi povedlo dát gól. Všichni začali jásat. 

"Tak tohle bylo skvělí. Pěkně si se předvedla." řekl trenér. Jen jsem se usmála. Těší mě když mě někdo pochválí. Ano mé ego je větší než Čína. Ne kecám, ale vážně tohle mě potěšilo.

"Děkuji." dodala jsem po chvíli.

"Tak jo, tréninky budou každý den po škole. Uvidíme se zítra." řekl a všichni se rozešli. Jen já jsem tam zůstala, Chtěla jsem si ještě trochu zakopat, protože doma nemůžu. Nemám kde.

"Ty nejdeš?" ozval se za mnou hlas. Otočila jsem se.

"Ne trenére. Já tu takhle zůstávám vždycky." odvětila jsem a otočila se zpět na míč a už si to kličkovala k prázdné bráně a.... GÓL!!!!

"Přihraj!" zavolal z druhého konc hřiště. Chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem kopla do míče. Zastavil se kousek od něj. Poté se rozeběhl on a vykopl míč vysoko nad zem. Viděla jsem, že klesá k zemi tak jsem se rozeběhla zkusit něco, co sem dlouho nedělala. Doběhla jsem na místo, kde se míč odrazil od mé hrudi a dopadl na zem. 

"Jsi dobrá. Moc dobrá. Máš fotbal v krvi." usmál s, když přišel ke mě. Jen jsem se usmála. Z tašky, která ležela na lavičce jsem slyšela hudbu. Odběhla jsm se podívat, kdo mi volá.

"Mami, co se děje?" zeptala jsem se, když jsem přijala hovor.

"Kde jsi?" zptala se trochu vylekaně.

"Klid, jsem na fotbalovém hřišti. Co se děje, že jsi tak vylekaná?" odpověděla jsem.

"Jen teď dávali v televizi, že z místího vězení utekl nějaký zločinec a pohybuje se v okolí školy." řekla. Přejel mi mráz po zádech.

"Dobře do půl hodiny budu doma." řekla jsem, zavěsila a vzala si věci.

"Vše v pořádku?" zptal se Tomlinson, který právě přišel ke mě.

"Ano, jen musím domů. Naschle." řekla jsem a běžela pryč. U školy jsem doběhla k motorce, nasadila si helmu, našla v kabelc klíče a chtěla nastartovat, jenž to nešlo. Koukla jsem se, kde je problém. Někdo mi zničil zapalování. Najednou se za mnou ozvaly kroky. Otočila jsem se a viděla postavu, ale Tomlinson to nebyl. 

"Kdo jste?" zptala jsem se.

"To tě nemusí zajímat. Jsi tu tak sama. Nebojíš se?" řekl takovým hnusným tónem a stále se ke mě přibližoval.

"Bree, ty jsi ještě neodje...." objevil se tam Louis, ale když viděl, co se děje zmlkl a přešel ke mě.

"Ne neodjela a ani nemůžu. Někdo mi totiž zničil zapalování u motorky." řekla jsem trochu vystrašeně. Ten muž někam zmizel.

"Odvezu tě domů. Neměla by si se toulat sama, po tom, co se ted stalo." řekl a ukázal, že mám jít s ním. Vzal mojí motorku a šel směrem k autu. Ještě chvíli jsem tam stála a vstřeebávala, co se právě stalo.

"To tam budeš jen tak stát?" ozval se Louis. Otočila jsem se a šla za ním. Motorku dal na vlek a otebřl mi dveře, abych mohla nastoupit. Sedla jsem si. Navigovala jsem kde zatočit atd... Během deseti minut jsme zastavili před mým domem. Vystoupila jsm. Motorku postavil na chodník.

"Děkuju a naschle." řeekla jsem a odvezla motorku do garáže. Po chvíli jsem zmizela v domě. Oknem v přdsíni jsem si všimla, jak něco píše na papír a jde směrm k dveřím. Ten papír, co měl v roce podjel pod dveřmi. Zvedla jsem ho a bylo na něm napsané...

Doufám, žee si to někdo přečte. Potěší nějaký koment, vote a hlavně přečtění. Mějte se.

Mám vás ráda xxx