Vše nejde podle plánu

24 6 0
                                    

Po dlouhé a nudné cestě jsem konečně vystoupil z taxi. Nezastavil zrovna u Erickova domu ale u naší školy protože jsem přesně nevěděl název ulice. Ano bydlel jsem u něj a i tak nevím adresu.

Taxi odjel a já se rozhlédl kolem sebe. Nebyl jsem zde tak dlouho. Připadá mi to jak roky ale byli to jen dny.

Kulhal jsem po ulici směrem k Erickově domu a prohlížel si lidi co jdou kolem jestli ňějakého z nich nepoznám. Dívka asi dva metry přede mnou v dlouhé hnědé sukni s kratkým žlutým tričkem, s celou fialovou hlavou a hromadou náhrdelníků a prstýnků se na mě podívala. Prohlížela si mě a šlo vidět že o něčem přemýšlí. Šel jsem dál až než jsem byl skoro u ní a konečně jsem si uvědomil kdo to je.

Vypadalo to že ona si to uvědomila ve stejnou chvíli protože zničila mezeru mezi námi a dala mi silnou facku. Tvář mě děsně pálila a štípala. Nemusím to ani vidět a vím že mám na tváři červený otisk její ruky.
Pomalu jsem se na ni podíval a snažil jsem se na sobě nedat poznat jak moc to bolí.

"Rád tě zase vidím Amando" řekl jsem trochu přidušeně řekl bych.

Na to Amanda znovu napřáhla ruku a podívala se tím nejděsivějším pohledem který by z každého vypálil všechnu odvahu.

Ruku kostrbatě opět položila ale nepřestala se mračit.
"Co tady děláš?" Vyplivla tu otázku jako jed.

"Chtěl jsem vás opět vidět. Stýskalo se mi." Řekl jsem a doufal že to byla správná odpověď.

Nebyla.

Amanda mi dala pěstí do nosu a já skončil na zemi. Tvářil jsem se trochu překvapeně a hodně vyděšeně.

Děsně mě bolí nos ale dýchat můžu takže zlomený nebude.

"Tak proč si nenapsal když se ti tak děsně stýská? Erick ti psal neustále a já čekala že mi snad napíšeš sám ale po tom co jsi mu odepsal už jsem radši ani nedoufala. S Erickem to zamávala tak že ňakou dobu nešel ani do školy. Nejí a vypadá hůř jak smrt sama. Jediný s kým se teď baví jsem já a do toho se mu ještě rozvedli rodiče." Každé slovo na mě házela a já zůstal na zemi pod hromadou viny.

"Neměl jsem vám jak napsat. Ztratil se mi mobil a když jsem pak konečně dostal nový Erick mi neodepisoval." Řekl jsem a pokusil se zvednout.

Kupodivu mi Amanda pomohla se zvednout ale to bylo vše. Šlo vidět že je stále naštvaná.

"Neměl ses vracet. Všem zde jen přitížíš. A kdyby tě náhodou napadlo ukázat se u Ericka tak na to zapomeň. Už takhle je na tom zle a já tě k němu nepustím aby jsi to ještě zhoršil."
Vypadala že se chce otočit a odejít.

"Já za to nemůžu bál jsem se napsat i tobě kdyby jsi mi taky neodepisovala a nevím proč je na mě Erick naštvaný." Řekl jsem už zoufale.

Erick je na mě naštvaný a nechce mě vidět. Amanda mě také nenávidí.

"Ty nevíš co jsi udělal?" Zeptala se hořce a sarkasticky.

Jeho Dívčí ŠkolaKde žijí příběhy. Začni objevovat